Samec je mnohem pestřeji zbarvený než samice. Má hnědý hřbet a křídla se žlutou páskou, černé temeno, červené břicho, žluté čelo a modré tělo i ocas. Samice je převážně žlutavá, má světlou hlavu a modrý ocas.

Papoušek žlutoramenný. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Kromě výrazného pohlavního dimorfismu se papoušci žlutoramenní vyznačují ojedinělou hnízdní biologii. Využívají termitiště, v kterých si hloubí chodby zakončené hnízdní norou. Hnízdění je vázané na období dešťů, protože nory dokážou papoušci vyhrabat jen ve vlhkých termitištích. Je to úkol pro samici, která často musí vytvořit několik takzvaných startovacích děr, jimiž zjišťuje, zda není stěna termitiště příliš tvrdá. Dokončená hnízdní nora může mít délku až 35 cm. Úspěšné nory jsou umístěné většinou níže, což pravděpodobně souvisí s　adaptací na výkyvy teplot. Nory vyhloubené ve větším masivu termitiště mají silnější izolaci a snadněji udrží stálou teplotu, která dosahuje v době hnízdění průměrně 30 °C. Vzhledem k teplotní setrvačnosti si samice může dovolit opouštět noru poměrně často i v průběhu inkubace. Bylo dokonce zaznamenáno, že se samice v dutině nezdržovala tři dny, vyvíjející se zárodky přežily.

Ochrana

Ohrožený druh – největší hrozbou je pro ně pastevectví, protože dobytek ničí termitiště.

Chov v Zoo Praha

V chovech je tento papoušek velmi vzácný. Zoo Praha je získala z konfiskátu pašerákům v roce 2018.