V současnosti existuje více než 2 000 plemen domácích holubů, která se liší velikostí i celkovým vzhledem. Všechny mají typické znaky holubovitých, především výrazné ozobí. 

Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Zajímavosti

Divokým předkem holuba domácího je holub skalní. Vzhledově se mu podobají takzvaní věžáci, což jsou zdivočelí domácí holubi, žijící ve městech. Již před 7000 lety se první divocí holubi přidali k lidem a sbírali kolem vesnic zrní nebo začali využívat budov k hnízdění. Tak začalo soužití člověka a holuba. Holubi mají neobyčejně dobře vyvinutý orientační smysl a silný pud vracet se do rodných míst. Cestu najdou díky tomu, že si dobře pamatují vzhled krajiny. Dovedou také využívat magnetického pole Země a postavení Slunce na nebi. Holubi jsou výborní letci – rychlí a vytrvalí. Proto byli holubi využíváni jako poštovní doručovatelé. Holubi žijí v párech. Na jaře probíhá nápadný tok, při kterém se samec uklání, nadýmá a roztahuje ocas. Poté si oba postaví jednoduché hnízdo. Na vajíčkách sedí během noci samička, ve dne sameček. Oba rodiče krmí bezmocná a holá mláďata takzvaným mlékem. Je to vlastně tvarohovitá výstelka volete, která vzniká již v době sezení a v prvním týdnu je vydatným krmivem pro holátka.

Chov v Zoo Praha

V Dětsaké zoo se v holubníku střídají ukázky různých plemen.