Kaštanová srst kontrastuje s bílými proužky a skvrnkami. Kresba slouží jako maskování v  hustém podrostu. Samci i samice mají dlouhé, spirálovité rohy. Mláďata se rodí zbarvená jako rodiče.

Foto: Archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Typická kaštanová barva srsti se zdánlivě nápadnou světlou kresbou je ve skutečnosti výborným krycím zbarvením v místech, kde bongo žije. Obývá totiž hustý lesní podrost a křoviny v rovníkové Africe, a to i v horách do výšky 4000 m n. m. Bongové jsou plachá, skrytě žijící zvířata, která se lesem pohybují o samotě nebo v malých skupinách, ale nikdy nevytváří velká stáda. Samec i samice vypadají téměř stejně a oba mají dlouhé rohy. Aby se jimi nezachytili o okolní rostliny, drží je při rychlém pohybu lesem těsně podél krku. Protože se rohy v této poloze otírají o kůži, bývá u starších zvířat srst na pomezí krku a hřbetu vydřená a tvoří nápadné lysiny. 

Ochrana

Bongo horský je východní poddruh, který se vyskytuje pouze v Keni. Nepočetné populace přežívají jen na čtyřech oddělených lokalitách ve vysokohorských lesích, například na úbočích Mount Kenya. Celkový počet bongů horských ve volné přírodě se odhaduje na pouhých 100 kusů, což znamená, že se jedná o jednoho z nejohroženějších velkých savců a v Červeném seznamu IUCN je tento poddruh zařazen jako kriticky ohrožený.

Chov v Zoo Praha

První pár, samec Wajir a samice Kindu, přišel do Zoo Praha v roce 1988. Bongové měli tou dobou pověst nebezpečných a nevyzpytatelných antilop. Chovatelský přístup v naší zoo, který rozvíjí jejich přirozenou zvídavost, v nich však brzy objevil velmi inteligentní tvory, kteří jsou schopni adoptovat do své nejbližší rodiny i chovatele.