V naší přírodě dnes téměř vyhynulá ryba. Má zlatozelené zbarvení a vyklenutou hřbetní ploutev, která je výrazně delší než ploutev řitní. Na hlavě tupého tvaru má vysoko položené oko a nahoru směřující drobná ústa.

Karas obecný, foto: Rostislav Štefánek

Zajímavosti

Karasi migrují v pomalu tekoucích až stojatých vodách, v jejichž bahnitém dně hledají kořist. Potravu přijímají celý den, ale nejaktivnější jsou v noci. Pravidelně konzumují také řasy a části vodních rostlin, ale tuto rostlinnou stravu neumí efektivně strávit. Jsou podobní kaprům, ale menší a bez vousků na tlamce. Karasi se vyskytují ve dvou formách, v úživných vodách s dostatkem potravy (a v přítomnosti predátorů) tvoří větší „vysokou formu“. V nepříznivých podmínkách zas menší a nižší „zakrslou“ formu.

Chov v Zoo Praha

V roce 2021 bylo do areálu bývalého mlýnského náhonu vypuštěno 160 jedinců v rámci projektu na záchranu tohoto dříve v ČR běžného druhu. Dnes můžete karasy pozorovat především v tůni areálu Dětské zoo.

Ochrana

Karas obecný byl donedávna běžným druhem českých rybníků, dolních toků řek, slepých ramen a dalších stojatých vod. Nyní je kriticky ohrožen především v důsledku rozšíření vysoce invazního karase stříbřitého a ztráty vhodného prostředí. Karasi obecní doplácí na napřimování vodních toků, vyrovnávání přirozených ročních výkyvů výšky hladiny a průtoku, na intenzivní vodohospodářství v chovných a návesních rybnících, zpevňování břehů a další regulace vodních ploch. Zoo Praha spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd ČR na podpoře populace a navrácení karase obecného v jeho původní geneticky čisté formě do vytipovaných lokalit, jako jsou vhodné obecní rybníky, slepá ramena řek, přirozené i umělé tůně aj.