V rámci široké skupiny afrických savců (Afrotheria), kam patří například bércouni, damani či sloni, zaujímají hrabáči výjimečné místo. Jsou jedinými zástupci vlastního řádu, samostatné vývojové větve, jednou z jejíchž mnoha podivností je například chrup, jemuž zcela chybí sklovina.  

Hrabáč, foto: archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Knoflíkovitý konec čenichu napovídá, že rád ryje v půdě, a silné drápy prozradí, že dovede hrabat. V noci neúnavně hledá mraveniště a termitiště, která rozhrabe a dlouhým, lepkavým jazykem vybere vyplašený hmyz. Drtí ho plochými nerozlišenými třenovými zuby a stoličkami, řezáky a špičáky nemá vyvinuté. Za jedinou noc spořádá kolem 50 000 mravenců nebo termitů! Den pak prospí v podzemní noře. Často ji sdílejí samec se samicí, i když někdy hrabáči žijí samotářsky.

Chov v Zoo Praha

První dvojice hrabáčů, samice Bojsa a Nebojsa, přišly do zoo v roce 1979. Až do roku 2001 však hrabáči obývali prostory v karanténě a návštěvníci je mohli pozorovat jen za horkých letních dnů, kdy chodili do venkovního výběhu. Hrabáči jsou v chovech vzácní, a ještě vzácnější je odchov mláďat. Není divu, že je Zoo Praha na své úspěšné odchovy náležitě pyšná. První odchov se podařil v roce 1989.

Články o hrabáčích kapských:

• V Zoo Praha se narodilo mláďě hrabáče kapského
• Poznejme se! Kvída a Nyota
• Velká radost Zoo Praha: Samička hrabáče kapského Kvída porodila další mládě

Podpora chovu

Naše hrabáče kapské můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.