K typickým znakům tohoto velice úhledného jeřába patří prodloužená křídelní pera, která splývají až na zem, a tvar hlavy, jenž trochu připomíná hlavu kobry s roztaženou kápí.

Zajímavosti

JEŘÁBI OBECNĚ: jeřábi patří do řádu krátkokřídlých spolu s chřástaly, trubači či dropy. Všichni jeřábi mají štíhlé tělo, vysoké nohy, dlouhý krk a ostrý, rovný zobák. Na první pohled připomínají volavky, s nimiž ale nejsou nijak blízce příbuzní. V letu je snadno rozlišíme – jeřábi drží krk natažený, volavky ho esovitě zatahují k tělu. Jeřábi žijí v trvalých párech, ale mimo dobu hnízdění se sdružují do různě početných hejn V době toku je pouto mezi partnery upevňováno pomocí půvabných tanců. Oba partneři se uklánějí, stoupají si „na špičky“, zdvihají křídla, poskakují nebo si dokonce sedají na patní klouby. Přitom hlasitě „troubí“ v duetu. Zvuky jsou vyluzovány díky prodloužené průdušnici, která je stočená a uložená v prohlubni prsní kosti. Úzký vzájemný vztah se projevuje i ve společné péči o vejce i mláďata. Různě velké, ploché hnízdo jeřábi stavějí na zemi. Mláďata jsou sice opeřená prachovým šatem a dovedou hned běhat, ale rodiče je poměrně dlouho hlídají, zahřívají a vodí.   JEŘÁB RAJSKÝ: žije v trvalých párech, po vyhnízdění se jednotlivé páry sdružují do početných hejn. Svatební tance jeřábů od pradávna člověka uchvacovaly. Jsou součástí nápadného toku. Tanec jeřábů je plný rozmanitých, téměř baletních pohybů, vzájemného uklánění, rozevírání křídel, výskoků, poskoků a otoček doprovázených elegantními pohyby krku i nohou. Při tanci také sbírají zobákem klacíky a vyhazují je do výšky. Nezadaní jedinci tančí lépe a s větším nasazením než jeřábi již spárovaní. U nich má taneční rituál za úkol především odvracet možný vzájemný útok a upevňovat již vzniklý vztah.

Chov v Zoo Praha

V roce 1955 prošli zoologickou zahradou během tranzitu dva jeřábi rajští, ale teprve ptáci dovezení v roce 1984 zůstali v expozici a samice Káča žila v zoo až do roku 2003. První mládě bylo úspěšně odchováno v roce 1987, to byl ovšem umělý odchov. Až v roce 1989 odchovala Káča se svým partnerem jednoho potomka a v roce 1990 úspěch zopakovala. Samička z této snůšky žije v zoo dosud a dostala od chovatelů jméno Julča.