Je největším druhem klokana. Samec je větší než samice a má rezavou srst, samice jsou menší a bývají zbarvené spíš došeda.

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

KLOKANI OBECNĚ: klokani jsou typičtí vačnatci – samice má na břiše zvláštní vak, který dovede pevně uzavřít. Když se po asi měsíční březosti narodí mládě, je dlouhé jen 1−2 cm a naprosto nesamostatné. Přesto se musí samo vyšplhat po matčině břiše do vaku, najít struk a uchopit ho do tlamičky. Zde se pevně přisaje a živeno mateřským mlékem několik měsíců roste, než začne vykukovat ven. Ještě dlouho poté však pro něj vak představuje útočiště. Snaží se do něj vrátit dokonce i v době, když už je ve vaku přisátý jeho mladší sourozenec. Samice klokana totiž dokážou odchovávat v podstatě tři generace potomků naráz. Zatímco oplodněné vajíčko ještě čeká v klidovém stadiu v děloze, dalším mládě je ve vaku a to nejstarší už ho opustilo. Další zvláštností pohlavních orgánů samic vačnatců je to, že mají vyvinuté dvě dělohy, i když funkční je „na střídačku“ vždy jen jedna. Lidé si obvykle klokany představují, jak se ve skupinách pasou na trávě či dlouhými skoky uhánějí otevřenou krajinou. Ve skutečnosti však klokani mohou osidlovat nejrůznější prostředí včetně skal a hustých lesů, některé druhy dokonce žijí výhradně na stromech a obratně šplhají, a mnohé žijí samotářsky. Všichni však mají silné zadní končetiny a dlouhý ocas, s pomocí kterého udržují při pohybu rovnováhu nebo se o něj během odpočinku opírají.   KLOKAN RUDÝ: je to největší druh klokana a v Austrálii představuje způsobem života protějšek velkých kopytníků z afrických savan. Sdružuje se do různě početných, volně uspořádaných skupin. Během dne klokani odpočívají ve stínu a ráno a navečer vycházejí na pastvu. Jako všichni vačnatci má krátkou dobu březosti. Novorozené mládě je nejen maličké, ale navíc velmi nedokonale vyvinuté – vlastně se narodí během nedokončeného zárodečného vývinu. Přesto musí hned od prvních chvil podat neuvěřitelný výkon. Samo je nuceno vysoukat se po matčině břiše do vaku, najít struk a pevně se k němu přisát. Není tedy divu, že má klokánek po narození silnější přední nohy než zadní. Matka mu v té dřině nijak nepomáhá, jen před porodem pečlivě vyčistí vak a poté jazykem zvlhčuje srst na břiše Ve vaku, jehož otvor je pevně uzavřen pomocí silných svěracích svalů, je mládě v teple a bezpečí, přisáté ke knoflíkovitě zduřelému struku. Přesto se někdy stane, že z vaku vypadne. Je-li ještě hodně malé, je v přírodě odsouzeno k záhubě, protože samice ho zpět nevrátí. Teprve když je mládě natolik silné, že se dokáže samo pohybovat, začne vak občas opouštět, při sebemenší známce nebezpečí se však do něj vrací.

Chov v Zoo Praha

Klokan rudý patří k jedněm z prvních zvířat, která se v zoo objevila. Jeden klokan krátce pobyl v zoo již v roce 1935. Další záznam se dochoval z roku 1953 a poté následoval velký počet zvířat, která se v zoo objevila v 60. letech – zřejmě však během tranzitů k jiným chovatelům. Z roku 1966 je doložen první úspěšný odchov.