Zubři jsou blízce příbuzní bizonů, od kterých se však liší především celkovým vzhledem. Bizoni žijí v otevřené krajině, a tak mají statnou postavu a především masivní předek těla. Zubři jsou vysloveně lesní zvířata, a proto mají vysoké nohy, jsou štíhlí, jakoby ze stran smáčknutí, aby se mohli snadno prodírat mezi stromy.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

V přírodě žijí zubři ve stádech tvořených nejvíce dvaceti jedinci, ve smíšených nebo samčích skupinách nepříbuzných zvířat. Jsou aktivní hlavně ráno a navečer, kdy se vydávají za potravou. V této době mohou opustit les a pást se i na lesních mýtinách nebo horských loukách. Jejich hlavní potravou jsou tráva a listí, okusují však také větévky a v zimě loupou ze stromů kůru. Samice se před porodem oddělí od stáda a vrací se k němu až po několika dnech, kdy je mládě dost silné na to, aby následovalo dospělé. 

Ochrana

Zatímco s bizony se můžete setkat jen v Severní Americe, se zubry zase jen v Evropě. Jejich osud byl však mnohde ještě horší než v případě bizonů. V Evropě byl poslední přeživší jedinec odchycen v roce 1921, na Kavkaze byl zubr zcela vyhuben v roce 1925. Přitom kdysi obýval celou Evropu a zasahoval až k Bajkalu a na Sibiř. Osud zubrů by byl pravděpodobně zpečetěn úplně, nebýt chovu v zoologických zahradách a úsilí dr. Emy Mohrové, která zorganizovala soustředěný chov, takže bylo možné začít zubry vypouštět do rezervací a dnes už i mimo ně. Do těchto aktivit se zapojila i Zoo Praha – odchovaná mláďata se stala posilou populací například v NP Bieszczady v Polsku nebo v národním parku Shahdag na Kavkaze.

Chov v Zoo Praha

V letech 1948−1953 žil v zoo samec Platan, po něm přišel v roce 1954 samec Putnik a od té doby chov trvá dodnes. Do roku 2020 jsme odchovali více než 80 mláďat, která tradičně dostávají jméno začínající na písmena Pr.

Podpora chovu

Naše zubry můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.