Jako typicky suchozemská želva má klenutý krunýř. Karapax je zbarvený převážně žlutohnědě, s tmavší kresbou, plastron je téměř celý černý. 

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. U suchozemských želv je tvrdý a většinou vyklenutý. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA STEPNÍ: Nepříznivé období zimního chladu i letního vedra (až devět měsíců v roce) tráví ve stavu strnulosti v noře, která může být dlouhá až 12 m. Při bouřlivých námluvách samec horečně obíhá samici, naráží do ní krunýřem a kouše ji. Kromě toho samci svádějí souboje, při kterých se přetlačují..  

Ochrana

Želva stepní obývá rozlehlý areál, musí však čelit různému ohrožení, díky němuž je v Červeném seznamu IUCN zařazena jako zranitelný druh. V minulosti byly želvy ohrožovány především přímým lovem pro maso i pro zájmové chovy. Ještě poměrně nedávno byly vyváženy statisíce želv stepních do celého světa. Další hrozbou se pro ně stalo rozorávání stepí a intenzivní pastva dobytka. Populace je mnohde rozdrobována také budováním silnic a budoucnost druhu je i přes ochranářská opatření nejistá.

Chov v Zoo Praha

Záznamy o prvních želvách stepních v pražské zoo jsou neúplné. Jisté je, že se jednotlivě objevovaly již od 60. let minulého století. Od roku 2011 zoo vystavuje několik želv z početnější skupiny, kterou zabavila Česká inspekce životního prostředí a umístila do záchranného CITES centra, které zoo zajišťuje. V současné době chováme poddruh T. h. kazachstanica.