Zbarvení ulity je velmi proměnlivé, nejčastěji hnědé se světlejšími pruhy. Typickým poznávacím znakem je bílé nebo modrobílé obústí.

Achatina žravá, foto: Thomas Brown

Zajímavosti

Achatiny neboli oblovky patří k největším suchozemským plžům, do skupiny plicnatých. To znamená, že dýchají prokrvenou stěnou plášťové dutiny. Zdržují se na lesní půdě, přičemž dávají přednost vlhkým místům. Den tráví v úkrytu pod kameny, listy nebo kládami a teprve večer se vydávají hledat potravu. Drsnou jazykovou páskou (takzvanou radulou) ukusují části rostlin. Oblovky jsou podobně jako naši hlemýždi zahradní hermafroditi. To znamená, že každý jedinec má vyvinuté samčí i samičí pohlavní orgány. Při páření si partneři vyměňují spermatofory se spermiemi, aby nedocházelo k samooplození. Poté nakladou kulovitá vajíčka, která někdy zahrabávají do půdy. Po vylíhnutí mají malé oblovky již vyvinutou ulitu, i když dosud měkkou a křehkou. Achatiny jsou často chovány pro zábavu, ale na druhou stranu jsou považovány za invazní druh, tedy za druh, který mimo svůj původní areál zatlačuje podobně žijící druhy původní. Tito plži jsou totiž velice přizpůsobiví, a pokud je někdo vypustí do přírody, dokážou přežít i mimo lesní prostředí. Vzhledem k neobyčejné žravosti jsou pak potravními konkurenty menších suchozemských plžů.

Chov v Zoo Praha

Oblovky chováme  od roku 2004.