Má ze stran smáčknuté tělo, dlouhý huňatý ocas a malou hlavu s trubkovitě protáhlými čelistmi, drobnýma očima a malými boltci. Končetiny jsou pětiprsté, přední nohy jsou velice svalnaté. Tři prostřední prsty jsou opatřené zvláště mohutnými a ostrými hákovitými drápy. Srst je drsná, kromě hlavy dlouhá, zbarvená převážně šedohnědě, s typickým černým, bíle lemovaným pruhem přes hruď a ramena.

Mravenečník velký, foto: Petr Hamerník

Zajímavosti

Mravenečník je samotář, aktivní podle prostředí, jež obývá, ve dne nebo v noci. Mnoho času věnuje hledání potravy. Jakmile vyčenichá hnízdo mravenců nebo všekazů, rozhrábne půdu či hromadu silnými drápy na předních nohou a poté je vybírá tak, že rychle kmitá dlouhým jazykem a nalepuje hmyz na lepkavý povrch, načež ho doslova nasaje do hltanu. Denně spotřebuje zhruba 30 000 kusů hmyzu, nikdy však nevybere jedno hnízdo. Při jejich hledání musí denně urazit mnoho kilometrů a neodradí ho ani větší vodní plochy, protože výborně plave. Pokud nehledá hmyz, odpočívá nebo spí, aby šetřil energií. Při spánku se stočí a tělo přikryje ocasem, který se díky chlupům, dlouhým až 45 cm, podobá velkému praporu. V ohrožení se mravenečník dovede účinně bránit – vztyčí se na zadní a odráží útočníka údery předními tlapami. Drápy, které jsou běžně sklopené směrem do „dlaně“, napřímí a používá je jako ostré dýky. Samice pečuje o jediného potomka sama. Mládě se po narození vyšplhá na matčin hřbet, kde se pevně chytí dlouhé srsti. Samice ho vozí až rok, než se malý mravenečník začne osamostatňovat.

Ochrana

V Červeném seznamu IUCN je mravenečník velký zařazen jako zranitelný druh. Obývá sice rozsáhlý areál, ale jeho rozšíření je ostrůvkovité a v mnoha oblastech už zcela vymizel. Hlavní hrozbu pro něj představuje přeměna krajiny – stavba měst a silnic i zemědělské využívání pampy − a umělé požáry.

Chov v Zoo Praha

V pražské zoo byli první mravenečníci chováni již od začátku 50. let, ale nikdy se nerozmnožovali. Mezi roky 1982 a 1997 nastala přestávka a poté dorazila dvě mláďata, považovaná za pár, ukázalo se však, že se jednalo o dvě samice. Oba mravenečníci odcestovali v roce 2002 do zoo v Ústí n. Labem. Nový pár dorazil do zoo v červnu 2014 – samice Ella pochází z Varšavy, samec Hannibal z Madridu. V roce 2016 jsme se od této dvojice dočkali vůbec prvního mláděte v historii Zoo Praha – samečka, který dostal jméno Lecter.

Podpora chovu

Naše mravenečníky velké můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.