Je nejmenší ze všech lam. Zbarvením připomíná lamu guanako, ale je drobnější a má hustší a jemnější srst, pro kterou byla odpradávna lovena.

Vikuňa, foto: archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Její srst poskytuje jednu z nejkvalitnějších vln na světě – jemnou a velmi hřejivou. Jako jediný divoký sudokopytník má řezáky, které rostou po celý život a připomínají hlodavčí. Obývá střední oblasti And v polohách mezi 3 700 a 4 800 m n. m.

Ochrana

Jemnou srst vikuní měli v oblibě už staří Inkové, byla však vyhrazena jen panovníkovi a získávaná pouze při mimořádných obřadech, kdy byly živé vikuně pochytány, ostříhány a opět vypuštěny, což na jejich populace prakticky nemělo vliv. S příchodem Evropanů do And v 16. století však začaly být vikuně pro srst nevybíravě zabíjeny, takže do poloviny 20. století se jejich početnost v přírodě snížila o 99,5 % a druhu hrozilo vyhynutí. Teprve přísná ochrana a návrat ke stříhání zvířat namísto zabíjení pomohly zvýšit populaci na současných zhruba čtvrt milionu jedinců.

Chov v Zoo Praha

Druh v zoo aktuálně nechováme.