Je největším druhem mezi asijskými vydrami. Typickými znaky jsou zploštělý ocas a nápadně krátká a přiléhavá srst, jinak se od jiných vyder neliší.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

VYDRY OBECNĚ: vydry nezapřou svou příslušnost mezi kunovité šelmy – stejně jako kuny či lasičky mají i ony dlouhé štíhlé tělo s krátkýma nohama, jsou nesmírně činorodé, aktivní a hravé. Nalezneme u nich však i mnoho jedinečných znaků, které vznikly jako adaptace na život u vody či ve vodě – například plovací blány mezi prsty. Všechny vydry skvěle plavou a potápějí se. Jeden druh – vydra mořská – se dokonce životu ve vodě přizpůsobil natolik, že ji neopouští ani kvůli spánku a odpočívá jednoduše v pozici naznak přímo na hladině. Vydry mají nesmírně hustou srst, chrání je před chladem, u sladkovodních druhů však není úplně nesmáčivá, a tak se po lovu musejí usušit.  VYDRA HLADKOSRSTÁ: má štíhlé, protáhlé a nesmírně ohebné tělo, jehož vlněním je poháněna ve vodě, zatímco ocas slouží jako kormidlo. Malá plochá hlava s drobnými boltci a téměř neznatelný krk zajišťují co nejmenší odpor vody při rychlém plavání. Nozdry a oči jsou posunuté směrem nahoru. Vydry tak vidí a dýchají, i když jsou celé ponořené. Při potopení se nozdry automaticky uzavřou. Vydra hladkosrstá je společenská, často loví v rodinných skupinách. Členové se dorozumívají hlasitými hvízdavými zvuky. Výborně plave a potápí se a neméně obratně také šplhá na stromy. S hmotností až 11 kg je největším druhem vydry v Asii, a také velmi zdatným lovcem - poradí si i s rybami do velikosti 30 cm. Pro společenskou povahu a inteligenci ji někdy rybáři v Indii a Bangladéši ochočují a cvičí, aby jim pomáhala s lovem ryb. Obývá záplavové oblasti okolí řek a jezer i mangrovy na pobřeží.

Ochrana

V červeném seznamu IUCN je zařazena jako zranitelný druh. Hlavní příčinou klesajících početních stavů je úbytek mokřadů a stále výraznější znečištění vod pesticidy. I když je v mnoha zemích chráněná, nezákonnému lovu pro kožešinu i pro maso nedokážou vlády zcela zabránit.

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 2013. Tímto unikátním a společenským druhem se může Zoo Praha pochlubit jako první a zatím jediná kontinentální zoo. V roce 2017 jsme se dočkali prvních mláďat. V lednu přivedla samice Kiri na svět sedm potomků, o které se začala ihned vzorně starat. S péčí o mláďata jí později začal pomáhat i samec Scotty. Koncem února už mláďata začala opouštět noru. Zoo Praha se tak stala první zoo v kontinentální Evropě, kde se podařilo vydry hladkosrsté úspěšně odchovat.