České jméno si opravdu zaslouží. Je nevýrazně břidlicově šedý, s hnědými křídly a podbřiškem, jen kolem očí má bílý kroužek.

Foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

Zajímavosti

SOJKOVCI OBECNĚ: Přes své české jméno nejsou sojkovci se sojkami nijak příbuzní. Patří sice do řádu pěvců, ale do čeledě timáliovitých. Sojky připomínají snad jen silným zobákem a hlučným chováním. Obvykle se sdružují do menších hejn, jejichž členové jeden za druhým přeletují mezi stromy a pokřikují na sebe. Najdeme je nejčastěji ve smíšených opadavých i vždyzelených lesích, v nížinách i středních polohách. Hnízdí většinou jen jeden pár, zatímco ostatní pomáhají s krmením mláďat. Hnízdo má podobu misky a je umístěné na stromě nebo v keři.  SOJKOVEC ŠEDOHNĚDÝ: Zdržuje se v hustém podrostu, převážně na zemi, kde také většinou hledá potravu. Někdy používá zajímavou metodu – ťuká zobákem zespodu do listu, aby setřásl hmyz na zem. Vytváří menší hejnka.

Chov v Zoo Praha

První pár, pocházející z přírody, k nám přišel ze zoo ve Dvoře Králové v roce 2005. První úspěšně odchované mládě se vylíhlo v roce 2007. Zoo Praha pak tento druh jako jediná na světě opakovaně rozmnožila a získali jsme pro něj i první hnízdní údaje – jeho způsob rozmnožování totiž nebyl z přírody znám.