Má olivově hnědé peří, žluté čelo, bradu a tváře. Také křídelní pásek a spodní křídelní krovky jsou žluté, samec má žlutá vnitřní ocasní pera. Kostřec je červený, zobák a nohy černé.

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zajímavosti

LORIOVÉ OBECNĚ: loriové představují zvláštní skupinu papoušků, kteří našli zalíbení ve sladkém květním nektaru. Aby se mohli živit touto specializovanou stravou, mají upravenou špičku jazyka tak, že vytváří jakýsi štěteček. Když jím lori nabírá nektar, setře samozřejmě i pyl a přenese ho na jiný květ. Loriové se tak stávají významnými opylovači. Neznamená to ovšem, že by opovrhovali sladkými plody nebo semeny. Pokud si na nich pochutnávají, mají jemné výrůstky na špičce jazyka uzavřené v jakési kapsičce. Centrem výskytu loriů je indomalajská oblast včetně Nové Guineje a Austrálie. Většina druhů je pestře zbarvená a mnohé vytvářejí řadu poddruhů. Systematika loriů je ovšem neustálená a počet jednotlivých druhů či poddruhů poměrně proměnlivý. Loriové jsou pospolití ptáci, přičemž hejno je tvořené páry, které spolu žijí trvale. Naproti tomu vůči jiným druhům ptáků, kteří přilétají na rozkvetlé stromy, jsou nesnášenliví a zahánějí je. Snadno si zvyknou na přítomnost člověka a mnohé druhy byly loveny tak intenzivně, že dnes čelí hrozbě vyhubení. Ostrovní druhy zase ohrožuje ničení jejich biotopů. V pražské zoo najdete několik druhů, které vystavujeme v horní části areálu v soustavě voliér pojmenovaných Papouščí stezka.  LORI OLIVOVÝ: Zdržuje se vysoko v korunách stromů. V mimohnízdním období lze vidět páry nebo malé skupiny do deseti ptáků. Hnízdí v dutinách ve starých stromech, bylo dokonce pozorováno, že pár vypudil z vhodné dutiny netopýry.

Chov v Zoo Praha

První pár loriů olivových, který pocházel z přírody, přišel do zoo v roce 1997 a samička z tohoto páru žije v zoo dosud. Pár sice začal během několika měsíců snášet vejce, ale první úspěšný odchov se podařil až v roce 2002, kdy byla samička spárována s novým samečkem. Od té doby úspěšný chov těchto papoušků pokračuje dalšími odchovy.