Lexikon zvířat
Aktuálně ze Zoo Praha
Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis)
Je jedním z největších poddruhů levharta skvrnitého. Typický je světlou huňatou srstí, která ho výtečně chrání před chladem, a dlouhým huňatým ocasem se zatočenou špičkou. Zvláštní jsou také oční duhovky, v mládí modré, v dospělosti šedavé.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Šelmy (Carnivora) |
Rozšíření | Asie |
Biotop | listnatý a smíšený les |
Potrava | obratlovci |
Rozměry | tělo 1,5–1,9 m, ocas 75–95 cm, kohoutek 65–80 cm, váha: 35–55 kg |
Rozmnožování | březost 90–105 dní, počet mláďat 1–3 |
Zajímavosti
Levhart skvrnitý žije v rozlehlém areálu zahrnujícím většinu Afriky, Přední Asii a jižní až východní Asii. Jeho jednotlivé poddruhy se liší velikostí i základním zbarvením srsti, všechny však mají světlou srst a na ní tmavé skvrnky uspořádané do rozet, jejichž střed je prázdný (na rozdíl od jaguára, který má uvnitř tečky). Na stehnech, břiše a předních nohou jsou namísto rozet tmavé skvrny. Levhart mandžuský je vzácným poddruhem z chladných oblastí Dálného východu, kde musí přes zimu čelit mrazům i sněhu. Stejně jako všichni ostatní levharti je samotář, který jiné příslušníky svého druhu vyhledá jen v době rozmnožování. O mláďata pečuje jen samice, přičemž mladí levharti zůstávají s matkou ještě dlouho poté, co přestanou pít mléko – vlastně až do doby, kdy jsou od ní již téměř k nerozlišení. Trvá totiž kolem dvou let, než se naučí lovit natolik dobře, aby se o sebe dokázali postarat sami. Proto někdy na záběrech z přírody mohou být vidět „smečky“ těchto šelem. Ve skutečnosti se takřka vždy jedná o matku a její odrostlé potomky.
Ochrana
Po celé generace byli levharti intenzivně loveni pro svou kožešinu i kosti, využívané v tradiční lidové medicíně, a pronásledováni coby hrozba pro domácí stáda. Původně rozlehlý areál levhartů mandžuských, který zahrnoval nejen ruský Dálný východ, ale zasahoval i do Číny a Koreje, se tak povážlivě zmenšil, a v přírodě dnes žije zřejmě jen kolem stovky dospělých jedinců. Před několika lety se levhart mandžuský dokonce vyskytoval již na jediné lokalitě v Rusku a populace čítala méně než 20 dospělých jedinců. V současnosti se opět objevil i v Číně, a dokonce se zde rozmnožuje. Nadále však patří mezi nejvzácnější kočkovité šelmy na světě.
Chov v Zoo Praha
V zoologických zahradách nejsou čistokrevní levharti mandžuští nijak často chováni, a tak bude stát snaha o zachování tohoto poddruhu mnoho úsilí. V Zoo Praha chováme levharty mandžuské soustavněji od roku 1992, i když číslo 1 ve všech plemenných knihách je čistokrevný samec Miška, který žil v Zoo Praha od roku 1961.
Podpora chovu
Naše levharty mandžuské můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.
Umístění v Zoo Praha | Severský les |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní