Patří k leguánům, kteří nemají hřbetní hřeben. Poměrně málo výrazné zbarvení slouží jako maskování v prostředí, které obývá.

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

České druhové jméno dostal podle silného ocasu s odstávajícími šupinami s ostrým okrajem. Žije samotářsky a velice skrytě. Jednotlivá zvířata se zdržují převážně na stromech, kde se s oblibou sluní na vodorovných větvích. Na noc či v případě ohrožení se schovávají do dutin ve stromech či stromových kaktusech. Otvor přitom uzavřou ohnutým ocasem, který je vybaven nejen silnými svaly, ale také ostnitými šupinami. Pokud leguán před nepřítelem utéct nestihne, švihá ocasem proti němu a snaží se ho tak od lovu odradit. Je aktivní ve dne. Dovede velmi dobře šplhat a stejně dobře také hrabe.

Ochrana

Protože obývá jen malé území na pomezí Kostariky a Nikaraguy, kde se navíc vyskytuje jen ostrůvkovitě v počtu maximálně 2 500 dospělých jedinců, je zařazen jako ohrožený druh.

Chov v Zoo Praha

Tento druh chováme od roku 2012.