Je převážně bílý, jen spodní část křídel má černou. Tváře, hrdlo a krk jsou u samců černé, u samic perlově šedé. Lysina na temeni hlavy je jasně červená, zobák olivově zelený a nohy černé.  

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

JEŘÁBI OBECNĚ: jeřábi patří do řádu krátkokřídlých spolu s chřástaly, trubači či dropy. Všichni jeřábi mají štíhlé tělo, vysoké nohy, dlouhý krk a ostrý, rovný zobák. Na první pohled připomínají volavky, s nimiž ale nejsou nijak blízce příbuzní. V letu je snadno rozlišíme – jeřábi drží krk natažený, volavky ho esovitě zatahují k tělu. Jeřábi žijí v trvalých párech, ale mimo dobu hnízdění se sdružují do různě početných hejn V době toku je pouto mezi partnery upevňováno pomocí půvabných tanců. Oba partneři se uklánějí, stoupají si „na špičky“, zdvihají křídla, poskakují nebo si dokonce sedají na patní klouby. Přitom hlasitě „troubí“ v duetu. Zvuky jsou vyluzovány díky prodloužené průdušnici, která je stočená a uložená v prohlubni prsní kosti. Úzký vzájemný vztah se projevuje i ve společné péči o vejce i mláďata. Různě velké, ploché hnízdo jeřábi stavějí na zemi. Mláďata jsou sice opeřená prachovým šatem a dovedou hned běhat, ale rodiče je poměrně dlouho hlídají, zahřívají a vodí.   JEŘÁB MANDŽUSKÝ: ani jeden z jeho názvů plně nevystihuje areál rozšíření, protože se vyskytuje nejen v Japonsku a v Mandžusku (na pomezí Ruska a Číny), ale také v Koreji. Je dnes velmi vzácný a přežívá jen díky přísné ochraně a přikrmování na zimovištích. Je silně vázaný na vodu, i hnízdo si staví ve vodě hluboké 0,5 m. Pro své kontrastní bíločerné zbarvení a půvabné zásnubní tance našel své místo ve výtvarném umění Japonska. Jeřábi žijí ve stálých párech po celý rok a obvykle setrvávají v páru do smrti jednoho z partnerů. Společně na začátku hnízdní sezony velmi úporně obhajují svá velká teritoria v mokřadech, na loukách či stepích. Oba partneři budují hnízdo z rostlinného materiálu. Samice snáší vždy pouze dvě vejce, v sezení na nich se střídají oba rodiče. Společně také pečují o vylíhnutá mláďata, kterým zprvu přinášejí potravu na špičce zobáku, odkud ji mláďata sezobávají. Mláďata běhají již brzy po vylíhnutí, rychle rostou a vzletná jsou ve 3 měsících. S rodiči zůstávají až do další hnízdní sezony.

Ochrana

V pražské zoo nyní máme pár – samici Amálku, která přišla v roce 1998, a samce Saitamu, který přicestoval v roce 2010. Vytvořili harmonický pár, který již třikrát úspěšně zahnízdil. Jeřábi mandžuští se sice v zoo objevovali již dříve, ale vlastně jen krátce během tranzitu − jeden pár v roce 1957 a další v roce 1993.

Chov v Zoo Praha

V pražské zoo nyní máme pár – samici Amálku, která přišla v roce 1998, a samce Saitamu, který přicestoval v roce 2010. Vytvořili harmonický pár, který již třikrát úspěšně zahnízdil. Jeřábi mandžuští se sice v zoo objevovali již dříve, ale vlastně jen krátce během tranzitu − jeden pár v roce 1957 a další v roce 1993.