Lexikon zvířat
Multimedia
Ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Je to naše největší a nejbarevnější ještěrka. Ještěrky zelené se vyznačují pohlavní dvojtvárností. Pro samce je typická výrazná kombinace jasně zeleného hřbetu a kobaltově modrého hrdla. Samičky jsou méně zelené nebo dokonce hnědavé a hrdlo mají bělavé.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Ještěrkovití (Lacertidae) |
Rozšíření | Asie, Evropa (střední a jihovýchodní Evropa, Turecko) |
Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (suché slunné stráně, okraje lesů) |
Potrava | bezobratlí (hlavně hmyz a další bezobratlí, případně malí plazi) |
Rozměry | délka 25−40 cm, hmotnost 30−45 g |
Rozmnožování | Samice klade 5−20 vajec, inkubace trvá 60−100 dní. |
Zajímavosti
JEŠTĚRKY OBECNĚ: do čeledě ještěrkovitých (Lacertidae) patří zhruba 350 druhů charakteristických štíhlým tělem, velkými šupinami na hlavě a dlouhým ocasem, který dokážou v případě nebezpečí odlomit. To jim poskytne čas na útěk a ocas jim později opět zregeneruje. Jsou rozšíření v Eurasii a Africe od pouští po světlé lesy. Dovedou rychle běhat a šplhat, ale jen jeden rod je vysloveně stromový. Samice většiny druhů kladou vejce, která mají protáhlý tvar a kožovitou skořápku. Druhy z chladnějších oblastí bývají vejcoživorodé a jsou známy také druhy, které se rozmnožují partenogeneticky, tedy bez přítomnosti samce, z neoplozených vajíček. JEŠTĚRKA ZELENÁ: je aktivní ve dne a hodně času tráví sluněním. Podobně jako u ještěrek obecných jsou samičky jakoby stydlivější, méně se ukazují, méně propátrávají své teritorium. Samci bývají, zvláště na jaře, stále v pohybu. Na jaře opouštějí zimní úkryty nejprve samci (od poloviny března, u nás později) a obsazují vhodná teritoria. O dva týdny později následují i samice. Samci vyhánějí soupeře, hrozí jim s otevřenou tlamou a neváhají se pustit i do prudkého boje, při kterém se snaží soka kousnout. Samice zahrabává vejce poměrně mělce do písčité nebo jílovité půdy a dál se o ně nestará. V naší přírodě obývá pouze teplé oblasti Čech a jižní Moravu.
Chov v Zoo Praha
Od jara 2014 obývá jedno z přírodních terárií na stezce Zakázance, která protíná skalní masiv a spojuje dolní a horní část areálu. Při založení zoo byla běžným obyvatelem celého jižního svahu až k hlavnímu vchodu. V průběhu 60. let se však stáhla až do nejzazšího cípu zoo a její populace se snížila na kritickou mez. Příčinou bylo zarůstání svahu akátem bílým, pod nímž neroste vegetace, nastává úbytek bezobratlých a ještěrkám chybí úkryty i potrava. Revitalizace svahu by mohla vést k tomu, že ještěrka zelená znovu vytvoří stabilní a perspektivní populaci.
Umístění v Zoo Praha | Horní část zoo |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní