Je celkově hnědý, zespodu bělavý. Má stříbřité temeno, červenou duhovku a nízký hrbol u kořene zobáku.  

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

Kystráčkové jsou pěvci úzce vázaní na určité druhy rostlin. Živí se jejich nektarem a na oplátku jim zajišťují opylování. Protože se nedokážou zastavit ve vzduchu před květem jako kolibříci, zavěšují se při sběru potravy na okolní větvičky, obvykle hlavou dolů, aby se k nektaru dostali. Jídelníček si zpestřují i hmyzem, který sbírají v květech, nebo dokonce loví v letu. Kystráček indonéský se často ozývá hlasitým chraplavým hlasem, a to i v noci, výjimkou není společný „zpěv“ v páru. Je to nápadný a pospolitý pták, který se často sdružuje do skupin. S oblibou vysedává na vrcholku stromu. V korunách také hnízdí. Hnízdo spletené z trávy má tvar hluboké misky a je zavěšené na tenkých větvičkách na obvodě koruny.

Ochrana

druh málo dotčený

Chov v Zoo Praha

Kystráček indonéský je v zoologických zahradách k vidění jen vzácně. V Zoo Praha jsme je nicméně chovali již v letech 1997 až 2002, kdy chov přerušila srpnová povodeň. Byl obnoven v roce 2010, kdy jsme získali pár od soukromého chovatele. V roce 2013 pak přišel další pár, tentokrát ze zoo ve Walsrode, ovšem pocházející z volné přírody.

Aktuálně je druh chován v zázemí.