Je to statná sova s nápadně dlouhými křídly, velkou hlavou, hustě proužkovaným závojem a žlutými duhovkami.

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zajímavosti

PUŠTÍCI OBECNĚ: Kdybychom si měli představit prototyp sovy, nejspíš bychom sáhli k některému ze zástupců rodu puštíků (Strix). Sovy bývaly dříve nazývány nočními dravci a dokonce řazeny do stejného řádu, ve skutečnosti však s „pravými“ dravci nijak blízce příbuzné nejsou. Určitá podobnost je výsledkem přizpůsobení obdobnému životnímu stylu. Sovy se živí lovem živé kořisti, od hmyzu po středně velké savce. Na rozdíl od dravců polykají kořist celou, netrhají ji na kousky, proto jsou v jejich vývržcích zachované celé lebky a kosti malých obratlovců. Většina druhů včetně puštíků loví v noci. Oči sov jsou namířené dopředu a obklopené kruhovitě uspořádanými pery, která tvoří charakteristický „závoj“. Při letu se orientují nejen ostrým zrakem, ale i vynikajícím sluchem. Uši sov jsou však ukryté v hustém peří, které vytváří jakousi nálevku, jež soustřeďuje zvuky. Díky hřebínkovitým okrajům letek mohou sovy létat naprosto nehlučně. To vše pochopitelně platí i pro puštíky, střední až velké sovy s kulatou hlavou a bez chvostků, což jsou pírka na temeni hlavy, která mají třeba výři nebo kalousi. PUŠTÍK BRADATÝ: je statná sova s hustě proužkovaným závojem. Jeho domovinou je chladná severská tajga Eurasie a Severní Ameriky. Samice je téměř o třetinu těžší než samec. Při lovu létá nízko nad zemí nebo vyhlíží kořist ze stromu či kůlu. V době hnízdění pár brání hnízdo a zažene i medvěda.

Chov v Zoo Praha

Tyto velké sovy, puštíky bradaté, jsme chovali od roku 1987a od roku 1995 je též rozmnožovali.

V současné době je nechováme.