Díky kontrastnímu zbarvení a pronikavému hlasu je nezaměnitelný. Je téměř celý černý, jen hruď a břicho má bílé. Typický je svítivě oranžový zobák a růžové nohy. V letu je patrný bílý křídelní pásek. Samec a samice vypadají stejně, mláďata mají hnědočerný hřbet, šedé nohy a černou špičku zobáku.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Název napovídá, kde bychom měli tohoto bahňáka hledat: na březích moří nebo velkých vnitrozemských jezer. Živí se totiž hlavně korýši a mlži, které odtrhává od skal nebo sbírá a obratně otevírá silným zobákem. V oblastech, kde je takové potravy nedostatek, se spokojí i s jinými bezobratlými, které najde v bahně. Ústřičníci se sdružují do různě početných skupin, jejichž členové se dorozumívají dobře slyšitelným zvonivým voláním. U nás je lze velmi vzácně zastihnout v době jarního nebo podzimního tahu, kdy se ptáci stěhují z hnízdišť na severních pobřežích Eurasie do zimovišť ve Středomoří. Ústřičníci jsou na svou velikost nezvykle dlouhověcí – dožívají se až 40 let.

Chov v Zoo Praha

Ústřičníci bývali obyvateli pavilonu vodních ptáků již v 70. letech, ale novodobá historie chovu začala v roce 1998 příchodem páru ze zoo v Arnhemu. První úspěšný odchov se podařil v roce 2001.