Dospělé želvy mají vysoce klenutý krunýř zbarvený celkem nevýrazně v různém odstínu hnědé, ale mláďata mají nápadnou kontrastní tmavohnědou kresbu na béžovém podkladu.    

Foto: Archiv Zoo Praha

Zajímavosti

ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. U suchozemských želv je tvrdý a většinou vyklenutý.Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA PARDÁLÍ: Je velká býložravá želva z jižní Afriky, která dosahuje hmotnosti až 25 kg (byl ovšem zaznamenán rekord až 40 kg). Často se ukrývá v termitištích nebo opuštěných norách šakalů i jiných zvířat, kam také samice klade vajíčka. Mláďata měří 4,5−5 cm a váží kolem 30 g a jsou zpočátku jakoby zmuchlaná, protože v kulatých vejcích zaujímají stočenou polohu. Brzy se však narovnají a začnou se pást na zelených listech. Dovedou překvapivě dobře šplhat. Také dospělé želvy jsou pohyblivé a snadno překonávají kamenitý terén. Výborně plavou a pod vodou vydrží až 10 minut.

Chov v Zoo Praha

V roce 2005 se nám podařilo poprvé odchovat mláďata, v roce 2012 se vylíhla již druhá generace. Dospělé želvy obývají expozici ve skalním labyrintu před pavilonem Afrika zblízka, mláďata najdete v „želví školce“ v Pavilonu velkých želv.