Jako všichni dytíci má nevýrazné zbarvení v různých odstínech hnědé, velké oči a dlouhé nohy.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

DYTÍCI OBECNĚ: svým chováním a pohybem poněkud připomínají čejky či kulíky, se kterými patří do společného řádu dlouhokřídlých, na rozdíl od nich jsou však aktivní v noci. Celý život tráví na zemi a létají jen neochotně, když už ale musí vzlétnout, je jejich let prudký a rychlý. Nápadné jsou na nich především velké, světlé oči, které jim zajišťují vidění i za šera, naopak zbarvení je typicky krycí, v různých odstínech hnědé, béžové a černé. Právě díky němu unikají dytíci pozornosti i v holé otevřené krajině, kterou obývají. Přitisknuti k zemi mohou nerušeně trávit den odpočinkem. Samci a samice vytvářejí často celoživotní páry. V sezení na vejcích, snášených do jednoduchého důlku v zemi, se oba rodiče střídají a společně také chrání vylíhnutá mláďata. Ta jsou nekrmivého typu, což znamená, že mají prachové peří a jsou poměrně soběstačná. Již krátce po vylíhnutí pobíhají s rodiči, kteří se při jejich obraně neváhají agresivně postavit dokonce i většímu predátorovi. Mimo období rozmnožování se dytíci sdružují do hejn o desítkách až stovkách jedinců. Převážná většina druhů dytíků je stálá a často se za celý život nevzdálí od místa svého vylíhnutí na víc než několik kilometrů. V Zoo Praha můžete pozorovat několik zástupců této nevelké skupiny ptáků, pocházejících z různých světadílů. DYTÍK BLEDÝ: je jedním ze dvou druhů dytíků žijících v Americe, kde jsou jeho domovem křovinaté a travnaté oblasti na západ od And. V běhu vypadá trochu jako miniaturní nandu a stejně jako on má na nohou jen tři prsty. V noci se ozývá naříkavým voláním. Je aktivní především v noci, den tráví přitisknutý k zemi mezi trsy trávy, se kterými díky svému zbarvení dokonale splývá. Podobně jako jiní dytíci létá jen neochotně, raději se pohybuje po zemi, kde také sbírá potravu.

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 2011.