Želvy sloní santacruzské mají vysoce klenutý šedohnědý krunýř, čímž se liší od želv sloních pinzónských. Jsou celkově větší, mají kratší krk i nohy.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. U suchozemských želv je tvrdý a většinou vyklenutý. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. SLONÍ ŽELVY: Jsou obří želvy z Galapág. V Zoo Praha je najdete v Pavilonu velkých želv, kde chováme dva poddruhy: želvu sloní santacruzskou a želvu sloní pinzónskou. ŽELVA SLONÍ SANTACRUZSKÁ: Je to největší suchozemská želva a (jako všechny obří želvy) jeden z nejdéle žijících živočichů: dožívá se více než 150 let. Kopulovitý krunýř souvisí s tím, že spásá přízemní vegetaci.

Ochrana

Z původních desetitisíců želv sloních santacruzských dnes v přírodě zbývá jen asi desetina. Až do 30. let 20. století byly drancovány kvůli ceněnému tuku. Dnes je ohrožují zdivočelá prasata a další savci, které na ostrovy zavlekl člověk a pro něž jsou želví vejce i mláďata vítanou pochoutkou. Významnou úlohu v ochraně želv má Darwinova stanice na ostrově Santa Cruz, kde probíhá záchranný chov.

Chov v Zoo Praha

V současnosti chováme jednoho zástupce želvy sloní santacruzské, a to samce Eberharda. Přišel v roce 1996 z lipské zoo a dnes je největší želvou ve skupině (jeho hmotnost se pohybuje mezi 225 až 240 kg).