Je svrchu hnědý, zespodu krémový až bílý, s hustým černým čárkováním.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

DROZDI OBECNĚ: do čeledě drozdovitých (Turdidae) řadí zoologové velký počet druhů pěvců od drobných bramborníčků po statného drozda himálajského, jen někteří z nich si však v češtině vynesli označení drozd. Překvapivě se přitom nejedná vždy o druhy blízce příbuzné, jedno však mají společné: jsou to poměrně statní pěvci s melodickým hlasem, kteří vyhledávají lesy nebo jejich okraje či alespoň remízky a parky. Štíhlý ostrý zobák svědčí o tom, že se živí hlavně hmyzem i jinými bezobratlými včetně plžů s ulitou, které sbírají převážně na zemi. Nepohrdnou ale ani spadanými bobulemi, které v zimě v jejich jídelníčku dokonce převažují. V naší zoo drozdy zastupují tři druhy.  DROZD ZPĚVNÝ: u nás zastihneme jen od dubna do října, zimuje v severní Africe. Obývá lesy, zahrady a parky. Je všežravý, rád si pochutná nejen na plodech, ale i na plžích s ulitou, které šikovně rozbíjí o kameny – těmto místům se říká „kovadliny“. Hnízdo má tvar hluboké misky, je spletené z travin a pečlivě vymazané vrstvou bláta. staví ho samice a umisťuje ho do hustého keře, do koruny stromu nebo do spleti popínavých dřevin. Sama pak také sedí na vejcích a krmí mláďata. Hnízdí často i třikrát za sezonu. Samec se ozývá hlasitým melodickým zpěvem.