Má světle žlutý krunýř s kontrastní černou kresbou a jasně žlutou skvrnu mezi očima.

Želva tuniská - mládě, foto: Václav Šilha, Zoo Praha

Zajímavosti

ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. U suchozemských želv je tvrdý a většinou vyklenutý. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA TUNISKÁ: je malým severoafrickým poddruhem želvy žlutohnědé, někdy je považována dokonce za samostatný druh. K páření dochází na jaře a na podzim. Samec vyhledává samice, které nejprve honí a poté projevuje dominanci kousáním do hlavy a krku a narážením do krunýře. Dovede velmi úsporně hospodařit s vodou a vláhu umí vstřebat dokonce i kloakou. V přírodě ji ohrožuje ničení životního prostředí a její chov je nesnadný.  

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 2006.