Jméno dostal podle černě lemovaných pírek na bocích, připomínajících šupiny. Samec má černou hlavu a krk, bílou hruď a břicho a černobílá křídla. Chocholka na temeni mu sahá až na krk. Samice má hlavu rezavou a chocholku kratší, na křídlech má místo černé barvy šedou.

Foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

Zajímavosti

MORČÁCI OBECNĚ: morčáci jsou štíhlé, převážně severské kachny, i když se s několika druhy setkáme i v horských polohách tropické Asie či dokonce u rychle tekoucích vod v brazilském deštném lese. Obývají sladké vody i mořská pobřeží a živí se hlavně rybkami, což je mezi kachnami výjimečný jev. O rybožravé stravě vypovídá i stavba zobáku, kterým morčáci zaujmou na první pohled. Je totiž úzký, poměrně dlouhý, na okrajích je vyzbrojený zoubky a na špičce má dlouhý, zahnutý nehet. Celkově tak ničím nepřipomíná typický placatý kachní zobák. Loveckou taktikou se morčáci podobají spíše kormoránům než kachnám. Nejprve ponoří hlavu, vyhlédnou si kořist a pak se za ní potopí. Jindy sbírají potravu na dně nebo těsně pod hladinou. Morčáci mívají často různě utvářenou chocholku, která je někdy u samic nevýrazná. Žijí v dočasných párech a většina druhů hnízdí ve stromových dutinách. Jen někteří morčáci budují hnízdo na zemi.  MORČÁK ŠUPINATÝ: není nijak pospolitý, obvykle se zdržuje v párech nebo malých skupinkách. Pro potravu se potápí a chytá ji dlouhým zobákem na kamenitém dně. Je aktivní ve dne, přes poledne odpočívá na břehu. Hnízdí ve stromových dutinách, vyhledává hlavně duby a topoly.

Ochrana

Jedná se o jednoho z nejohroženějších vrubozobých na světě. Je totiž vázán na původní lesy s množstvím hnízdních dutin a čistými řekami, rozsáhlé odlesňování a znečišťování vod ho však o přirozené prostředí připravuje a navíc je často nezákonně loven.

Chov v Zoo Praha

Chováme je od roku 2012.