Jméno dostal podle toho, že samci mají typicky promáčklá klepeta. Jinak se podobá veleštíru královskému, dospělí ale jsou víc hnědí až červenohnědí a zvláště klepeta mají červený lesk.

Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Zajímavosti

ŠTÍŘI OBECNĚ: Štíři jsou prastará skupina zvířat – první z nich se na Zemi objevili již zhruba před 420 miliony let, tedy dávno předtím, než vznikli dinosauři. Jsou to dokonalí predátoři s výzbrojí na obou koncích těla – dvěma nápadnými klepety vpředu a bodcem napojeným na jedovou žlázu vzadu. Jed slouží nejen k ochromení kořisti, ale také k obraně před nepřáteli, a u některých druhů dokáže zabít i člověka. Platí zde přitom nepřímá úměra: čím mohutnější klepeta, tím slabší zadeček a méně účinný jed. Den tráví štíři v tmavém úkrytu a teprve s příchodem noci se vydávají na lov. Jsou to nesmírně odolní tvorové: přežijí silné ozáření, dvanáctiměsíční hladovění, vydrží vysoké teploty i zmrazení. V UV světle pak modře či nazelenale září. Známé jsou štíří námluvy, při kterých spolu partneři „tančí“. Samec při „tanci“ drží samičku za klepeta a tak se jistí, aby na něj nezaútočila. Zároveň se ji snaží navést nad váček se spermiemi, který předtím odložil na zem. Jakmile se manévr podaří a samička spermie nasaje do těla, dvojice se rozejde. Štíři přivádějí na svět živá mláďata, která matka ještě nějakou dobu (obvykle do jejich prvního svlékání) vozí na hřbetě a chrání je.   VELEŠTÍR PROMÁČKOKLEPETÝ: Ve dne se ukrývá ve vysoké trávě, pod kameny nebo kládami. Potravu se vydává hledat v noci. Má výborný zrak a dokáže urazit i velké vzdálenosti. Rozhodně však není rychlý, aktivní lovec, na kořist raději číhá. V období sucha si vyhrabává podzemní chodby. Patří k mírným, neútočným druhům, vhodným i pro začátečníky.

Chov v Zoo Praha

Veleštíry promáčkloklepetaté v současné době nechováme.