Dospělí ptáci jsou nezaměnitelní. Jsou převážně růžoví, se světle oranžovými končetinami a zobákem a leskle černou hlavou, křídly a ocasem. Samci v období rozmnožování mají na hlavě výrazně prodloužená pera, která při vzrušení vztyčují.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

ŠPAČCI OBECNĚ: Špačkovití (Sturnidae) jsou starosvětskou čeledí středně velkých pěvců nejčastěji tmavého zbarvení, často s kovovým leskem. Kromě vlastních špačků mezi ně patří také tropické majny, loskutáci či leskoptve. Jsou to obvykle pospolití ptáci a mnoho z nich vytváří obrovská hejna, která společně létají za potravou či na nocležiště. Ve velkých koloniích také často hnízdí. České jméno „špaček“ přitom není označením výlučné skupiny, která by byla jasně vyčleněná od ostatních špačkovitých, ale je volně užíváno napříč čeledí. Špačci tak obývají prakticky celý areál výskytu čeledi. Mnoho z nich je také známo svou schopností zručně napodobovat nejrůznější zvuky, pro kterou bývají chováni v domácnostech.   ŠPAČEK RŮŽOVÝ: Je nezaměnitelný díky kontrastními zbarvení i obrovským hejnům, která vytváří. Vyhledává sady, vinice, louky i světlé lesíky.Rozmnožuje se v době největší hojnosti kobylek, které jsou hlavní potravou pro mláďata. Je nesmírně společenský a vytváří až desetitisícová hejna. Hnízdí v jihozápadní Asii a vzácně zahnízdí i v Česku, na zimu odlétá do Indie.

Chov v Zoo Praha

Špačky růžové jsme chovali v letech 1986−1995 a po delší přestávce je máme od roku 2012.