Má šedavé krycí zbarvení a dlouhá křídla, která svědčí o jeho leteckých dovednostech. I když na zemi vypadá neohrabaně, létá rychle a vytrvale.  

Dytík velký foto, foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

DYTÍCI OBECNĚ: svým chováním a pohybem poněkud připomínají čejky či kulíky, se kterými patří do společného řádu dlouhokřídlých, na rozdíl od nich jsou však aktivní v noci. Celý život tráví na zemi a létají jen neochotně, když už ale musí vzlétnout, je jejich let prudký a rychlý. Nápadné jsou na nich především velké, světlé oči, které jim zajišťují vidění i za šera, naopak zbarvení je typicky krycí, v různých odstínech hnědé, béžové a černé. Právě díky němu unikají dytíci pozornosti i v holé otevřené krajině, kterou obývají. Přitisknuti k zemi mohou nerušeně trávit den odpočinkem. Samci a samice vytvářejí často celoživotní páry. V sezení na vejcích, snášených do jednoduchého důlku v zemi, se oba rodiče střídají a společně také chrání vylíhnutá mláďata. Ta jsou nekrmivého typu, což znamená, že mají prachové peří a jsou poměrně soběstačná. Již krátce po vylíhnutí pobíhají s rodiči, kteří se při jejich obraně neváhají agresivně postavit dokonce i většímu predátorovi. Mimo období rozmnožování se dytíci sdružují do hejn o desítkách až stovkách jedinců. Převážná většina druhů dytíků je stálá a často se za celý život nevzdálí od místa svého vylíhnutí na víc než několik kilometrů. V Zoo Praha můžete pozorovat několik zástupců této nevelké skupiny ptáků, pocházejících z různých světadílů. DYTÍK VELKÝ: z Austrálie je ekologickým protějškem pozemních kukaček v Severní Americe. Loví drobné pozemní živočichy a živí se i semeny a hlízami. V buši, kterou obývá, je spíše slyšet než vidět. Nejaktivnější je za jasných měsíčných nocí, přes den se ukrývá. Potravu hledá na zemi, ať už jednotlivě, nebo v párech. Čile pobíhá a ostrým zobákem sbírá hmyz, plže, ještěrky, pavouky – prostě vše drobné, co najde. Při vyrušení znehybní, často ve zdánlivě krkolomné poloze, čímž dokonale splyne s prostředím. Typické je jeho pronikavé, hlasité volání, kterým se ozývá v noci. V ohrožení zaujme výstražný postoj „na špičkách“, s roztaženými křídly, a hlasitě syčí jako had.    

Chov v Zoo Praha

Poprvé se dytík velký objevil v letech 1996−1998, nově pak v roce 2012.