Anakondy jsou mohutní hadi z čeledě hroznýšovitých. Obecně u nich platí, že samice jsou výrazně mohutnější než samci, ovšem dosažená velikost vždy závisí na prostředí a množství potravy.

Foto: Archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Většinu života tráví anakondy ve vodě, kde číhají na kořist ponořené pod hladinou, nad kterou jim vyčnívají jen oči a nozdry. Během trávení se anakondy často sluní na březích. Přesto mohou trávit větší kořist i mnoho dní. Samice přivádí ve vodě na svět živá mláďata, která jsou po narození dlouhá 60 až 90 cm. Skutečně "březí" ale není - vyvíjející se mláďata si z jejího těla neberou žádné živiny a jsou uzavřená ve vaječných obalech. Matčino tělo jim vlastně slouží jen jako inkubátor, ve kterém zůstávají do okamžiku líhnutí; teprve tehdy začne samice vajíčka klást. Tomuto způsobu rozmnožování říkáme vejcoživorodost a je elegantním řešením, jak zajistit, aby samice ani kvůli kladení vajec nemusela opouštět vodu. Do Zoo Praha se první anakonda dostala v roce 1950 a záhy se zabydlela v připraveném akvateráriu. Z neznámého důvodu však odmítala sama přijímat potravu, a tak ji chovatelé museli až do konce života krmit uměle. V současnosti vystavujeme anakondy v Pavilonu kočkovitých šelem společně s několika dalšími druhy vodních obratlovců a již jsme tu několikrát úspěšně odchovali mláďata.  

Chov v Zoo Praha

Do Zoo Praha se první anakonda dostala v roce 1950 a záhy se zabydlela v připraveném akvateráriu. Z neznámého důvodu však odmítala sama přijímat potravu, a tak ji chovatelé museli až do konce života krmit uměle. V současnosti vystavujeme anakondy v Pavilonu šelem a plazů společně s několika dalšími druhy vodních obratlovců a již jsme tu několikrát úspěšně odchovali mláďata.