Oblé bezkřídlé samičky se v ničem nepodobají běžné představě o švábech: svým vypouklým tělem spíše připomínají pohyblivé oblázky. Výrazně menší samečci mají tělo okřídlené a mnohem více „švábí“.

Šváb lékařský - samec, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

ŠVÁBI OBECNĚ: Švábi patří k nejúspěšnějším živočichům na Zemi. Objevili se před miliony lety a od té doby se téměř nezměnili. Jsou dokonale přizpůsobeni k pozemnímu životu. Mají ploché tělo, takže proklouznou i velmi úzkými skulinami. Jsou schopni neuvěřitelně rychle běhat – za jedinou sekundu urazí padesátinásobek vlastní délky. Během dne se ukrývají a začínají aktivovat až za šera a v noci, kdy jim nehrozí tolik nebezpečí. Orientují se hmatem, a to pomocí dlouhých tykadel i krátkých smyslových chloupků na spodní straně těla. Samice v době rozmnožování buď klade vajíčka, zabalená ve vaječném pouzdru (ootéce), nebo rodí přímo živé, bezkřídlé nymfy, které se podobají dospělým.   ŠVÁB LÉKAŘSKÝ: Obývá stepní a polopouštní oblasti se sypkým substrátem. Přes den se zdržuje zahrabaný pod povrchem, v noci vylézá na povrch. Nepohrdne téměř žádným organickým zbytkem, který najde – ostatně jeho vědecké jméno v překladu znamená „opravdový všežravec z Číny“. Mladí jedinci (nymfy) se shlukují do skupin. V Číně jsou tito švábi masově chováni na farmách, protože jsou významní v tradiční čínské medicíně: ze sušených švábů lékařských, rozemletých na prášek, se připravuje potravinový doplněk s údajně protirakovinnými účinky.