Světle stříbřitá hlava a krk, temně vínová podkova přes prsa, listově zelený hřbet a křídla – a samozřejmě černá „brada“, tedy drobná skvrnka těsně pod zobákem – to jsou charakteristiky samečků tohoto tropického holuba. Samičky mají podkovu na prsou mnohem méně výraznou a hlava s krkem jsou zelenavé.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

HOLUBI OBECNĚ: Holubi patří do řádu měkkozobých. Mají totiž poměrně měkký zobák, který je tvrdý jen na špičce a u kořene je překrytý kožovitým ozobím. Jsou to býložraví ptáci, jejichž hlavní potravou jsou semena a plody. Zatímco zástupci z mírného pásma bývají poměrně nenápadně zbarvení v odstínech šedé a okrové, mnoho tropických holubů z oblastí jihovýchodní Asie, Austrálie a okolních ostrovů naopak vyniká pestrými barvami, kterými se mohou směle měřit s papoušky. Všichni měkkozobí, tedy nejen holubi, ale také jejich štíhlejší příbuzné hrdličky a mohutní pozemní korunáči, se vyznačují několika zvláštnostmi. Především nemají prachové peří a mazová žláza u kořene ocasu je vyvinutá jen slabě, nebo dokonce úplně chybí. Proto si peří „pudrují“ jemnými částečkami, které vznikají rozpadem dolní části praporu obrysových per. Holubi také pijí jinak než většina ostatních ptáků: ponoří zobák do vody a sají, zatímco většina ptáků vodu nabere, zvedne hlavu a nechá ji stékat do krku. Další zvláštností měkkozobých je tvorba takzvaného holubího mléka. Holoubata jsou totiž po vylíhnutí bezmocná a semena by nestrávila. Rodiče je proto krmí tvarohovitou hmotou bohatou na bílkoviny, která se jim tvoří ve voleti. Hnízdo holubů bývá velmi neuspořádané, na pohled chatrné a řídké, a typická snůška obsahuje jen jedno nebo dvě vejce.   HOLUB ČERNOBRADÝ: Žije skrytě a nenápadně, proto se toho o jeho způsobu života z přírody mnoho neví. Většinu času tráví v korunách stromů, kde sbírá zralé plody. Jeho početnost v přírodě se snižuje, ale zatím není považován za ohrožený druh.