Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha

Peřovec andělský (Synodontis angelicus)

Vyznačuje se světlými tečkami na tmavém podkladě, pruhovanými ploutvemi a vykrojenou ocasní ploutví. Kolem úst má tři páry vousků.

Foto: Jaroslav Hofmann, Zoo Praha

Třída	Ryby paprskoploutvé (Actinopterygii)
Řád	Sumci (Siluriformes)
Čeleď	Peřovcovití (Mochokidae)
Rozšíření	Afrika (Nížinné oblasti Jižní Ameriky)
Biotop	sladké vody (Lesy, mokřady, travnaté plochy – vždy poblíž stojatých nebo mírně tekoucích vod)
Potrava	rostliny i živočichové (Trávy, byliny i další části rostlin včetně vodních)
Rozměry	délka 9–25 cm, v přírodě až 55 cm
Rozmnožování	počet jiker 3 000–4 000

Zajímavosti

PEŘOVCI: Největší počet druhů z celé čeledi afrických sladkovodních sumečků – peřovcovitých (Mochokidae) – zahrnuje rod Synodontis. Vyznačuje se hladkou kůží bez šupin. Hřbetní ploutev a prsní ploutve mají zesílený první paprsek, který je ostrý a zubatý. České jméno dostali peřovci podle vousků, které jsou rozvětvené a pomáhají při hledání potravy na dně nebo naopak na hladině. Pro zástupce tohoto rodu je charakteristická schopnost stridulace. Tento fenomén je všeobecné více znám u zástupců hmyzu. Jedná se o mechanismus vydávání zvuku třením dvou částí těla o sebe. Peřovci při podráždění vyluzují vrzavé zvuky třením kostí v kloubní jamce prsní ploutve. Zástupci některých jiných rodů jsou též známi tím, že plavou u hladiny břichem nahoru. Mezi rybami rodu Synodontis najdeme sumečky oblíbené mezi akvaristy i druhy lovené pro maso. Pocházejí zejména ze střední a západní Afriky. PEŘOVEC ANDĚLSKÝ: Je teritoriální a aktivní je převážně v noci. Potravu loví jak na dně, tak v celém vodním sloupci. Samice vypouští jikry volně do vody a nijak o ně ani o potěr nepečuje.