Lexikon zvířat
Lexikon zvířat
Lexikon zvířat Zoo Praha
Kulan (Equus hemionus kulan)
Je jedním z poddruhů divokého osla asijského. Vzhledově stojí přibližně na půli cesty mezi koněm a oslem, s tmavým úhořím pruhem podél páteře, plavou základní barvou a bělavými znaky kolem kořene ocasu, na břiše, na hlavě a na vnitřní straně končetin.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Lichokopytníci (Perissodactyla) |
Čeleď | Koňovití (Equidae) |
Rozšíření | Asie (původní populace dnes již jen v Turkmenistánu, reintrodukován do Uzbekistánu a Kazachstánu) |
Biotop | kamenité stepi a polopouště |
Potrava | části rostlin (tráva a byliny) |
Rozměry | výška v kohoutku 100–140 cm, hmotnost 200–260 kg |
Rozmnožování | březost 11 měsíců, 1 mládě |
Zajímavosti
Kulan coby samostatný poddruh osla asijského byl popsán českým zoologem V. Mazákem a britským zoologem C. Grovesem a jeho holotyp (tedy vzorový jedinec, podle něhož k popisu došlo) je uložen v Národním muzeu v Praze. Jeho jméno ovšem může být trochu matoucí, protože slovem kulan označuje většina středoasijských národů divoké osly obecně, bez ohledu na konkrétní poddruh. Pro upřesnění proto bývá zejména v angličtině často užíván výraz turkménský kulan (v protikladu k „mongolskému kulanovi“ – v češtině nazývanému džigetaj). Stejně jako ostatní divocí osli asijští je i kulan nesmírně skromný, odolný a houževnatý a vystačí si se skromnou stravou sestávající z tvrdých travin a některých dřevin. Žije v menších skupinách bez trvalých vazeb, sezónně se však může sdružovat do stád o desítkách kusů. Za vodou a potravou dokáže putovat krajinou na velké vzdálenosti. Hřebci kulanů jsou v době rozmnožování velice útoční vůči možným konkurentům a ani vážná zranění nejsou výjimkou. Před soupeři však nebrání přímo harém klisen, ale teritorium, které klisny navštěvují – typicky se jedná o menší území při napajedlu. Kulani sice vydrží v případě nutnosti až tři dny bez vody a dokonce jsou schopní pít slanou vodu, ale pravidelné návštěvy napajedel jsou pro ně nezbytné. V zimě se kulani soustřeďují na místech s nižší sněhovou pokrývkou, protože přes silnou vrstvu sněhu by se nedostali k potravě. Velkou hrozbou jsou pro ně také zimy, kdy napadaný sníh roztaje a opět zmrzne, takže se na povrchu půdy utvoří silná ledová krusta – tehdy hladovějí a může docházet i k hromadným úhynům.
Ochrana
Osel asijský býval druhem s širokým rozšířením od střední Evropy až po východní Asii. Už v době vymírání velkých savců (mamutů, srstnatých nosorožců) se však jeho areál začal zmenšovat a dnes se osli asijští vyskytují na pouhém zlomku svého původního areálu. Nejkritičtější situace je u onagera a právě u kulana. Lov kulanů byl v sovětském Rusku zakázán již v roce 1919, přesto v Kazachstánu ve 30. letech 20. století vyhynuli a jejich posledním útočištěm se postupně stala chráněná oblast Badchyz v Turkmenistánu, kde jich ve 40. letech žilo pouhých 250. Díky přísné ochraně však jejich počty postupně opět narůstaly a od 50. let začali být vypouštěni na další místa nejen v Turkmenistánu, ale i v Kazachstánu. Vzniklo deset jednotlivých populací čítajících dohromady několik tisíc jedinců a poddruh se zdál být zachráněn. Vše se změnilo v 90. letech. Největší a nejživotaschopnější populace kulanů, která žila v turkmenském Badchyzu, se zcela zhroutila v důsledku pomalu nabíhajících změn souvisejících s rozpadem Sovětského svazu. Ze správy chráněné oblasti Badchyz tehdy odešli ruští odborníci, ochranářský dohled přestal fungovat, ekonomika země se zhroutila a lidé, kteří přišli o obživu, se začali obracet k lovu volně žijících zvířat. Téměř všichni kulani tak byli během krátké doby vystříleni – z pěti tisíc jich zbylo během pár let jen 300. Neslavně dopadli také kulani vysazení na ostrov Barsa Kelmes v Aralském jezeře v Kazachstánu. Těm se v prostředí bez predátorů původně nesmírně dařilo, ale v 90. letech museli být všichni pochytáni a odvezeni pryč, když se vysychání jezera nevídaným tempem zrychlilo a v souvislosti s ekologickou katastrofou začaly ostrov sužovat četné písečné a solné bouře. Dnes žijí kulani v několika vzájemně odříznutých populacích, což je činí citlivějšími nejen vůči zásahům člověka, ale i vůči přírodním extrémům. Z chráněných „ostrůvků“ obklopených nepřátelským prostředím nebo dokonce ohraničených ploty nemohou odejít a putovat podle libosti na velké vzdálenosti za vodou, potravou nebo lepším počasím. Trvající hrozbou je navzdory ochraně nelegální lov – nejen pro maso a kůži, ale také pro využití v čínské lidové medicíně. Velkým problémem je také konkurence domácího dobytka, který nejenže vypásá trávu a ničí křehký pouštní ekosystém, ale navíc často kulanům brání v přístupu k napajedlům. K tomu všemu se přidávají konflikty s pastevci. V rámci snah o udržení životaschopné pojistné populace v lidské péči je pro kulany vedena mezinárodní plemenná kniha a evropský ex-situ program, který čítá zhruba stovku jedinců napříč primárně evropskými chovatelskými institucemi.
Chov v Zoo Praha
Kulani patří v Zoo Praha k tradičně chovaným zvířatům: do roku 2010 byl zdejší chov nejstarší mimo území bývalého Sovětského svazu. Dokonce i vůbec první hříbě kulana narozené mimo Turkménii přišlo na svět právě v pražské zoo, a to již v roce 1958. V roce 2010 však byl chov na 14 let přerušen; znovu obnoven byl na jaře roku 2024.
Umístění v Zoo Praha | expoziční celek Napříč kontinenty (horní část zoo) |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní