Tang – chodící šiška s vážným poselstvím

Hlavní stránka > Zvířata a expozice > Zvířecí osobnosti

Zoo Praha | 22. 03. 2023

Samice Run Hou Tang reprezentuje jedinečné tvory, kteří se kvůli svému ochrannému pancíři stali nejpašovanějšími savci světa.

Když samice luskouna krátkoocasého Run Hou Tang spolu se samcem Guo Bao na jaře minulého roku přicestovala z Tchaj-wanu do Prahy, média plnily články a reportáže o prapodivných šupinatých savcích, kterými Zoo Praha rozšířila svou kolekci zajímavých druhů zvířat. Skutečný smysl příchodu prvních českých luskounů však mnohým unikal.

„Naše úsilí získat je pro Zoo Praha bylo motivováno především tím, že jsou v oblastech svého výskytu masivně loveni a již dlouho patří k nejvíce nelegálně obchodovaným zvířatům světa,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek důvody pro chov těchto jediných šupinatých savců.

Právě keratinové šupiny luskounů jsou mimo jiné důvodem k jejich lovu. Zejména v Číně a ve Vietnamu se z nich vyrábějí přípravky, které mají údajně pomoci při kožních nemocech či problémech s plodností. Poté, co byly zdecimovány populace tamních luskounů, se pozornost ilegálního obchodu přesunula i na africké druhy.

Důsledkem je, že všech osm druhů luskounů je zařazeno na Červený seznam ohrožených druhů IUCN v kategorii ohrožený vyhubením, dva dokonce jako kriticky ohrožené. „Dlouhodobě jsme usilovali o jejich ochranu jak ve střední Africe v rámci projektu Toulavý autobus, tak v jižní Asii stavbou záchranných stanic, a proto jsme je chtěli představit i české veřejnosti,“ říká Bobek s tím, že se to povedlo až na základě diplomatických jednání mezi Prahou a Tchaj-pejí.

Pětiletá samice Tang, jak jí chovatelé přezdívají, se stejně jako její partner narodila v tchajwanské Taipei Zoo. Příprava na jejich příchod do Prahy byla velkolepá. Chov luskounů v lidské péči je totiž mimořádně náročný. Musí mít zajištěno správné rozpětí teplot či velmi vysokou vlhkost vzduchu. Pro tyto účely jsme přestavěli noční expozici pavilonu Indonéská džungle a chovatelé se museli naučit nový recept – unikátní luskouní kaši. „Luskouni jsou vyhranění potravní specialisti. V přírodě se živí mravenci a termity, které jim v Zoo Praha nahrazuje speciální směs, jejíž základ tvoří především včelí larvy. Přísně střeženou recepturu nám poskytli kolegové z Tchaj-wanu,“ říká Bobek.

Pár luskounů se na svůj nový domov rychle adaptoval a i pražská kaše jim zachutnala. Dvakrát denně, ráno kolem deváté a odpoledne mezi třetí a čtvrtou hodinou, ji Run Hou Tang svým mrštným jazykem vylízá z misky do posledního sousta. Když ji chovatelé na krmení budí, často jí dlouhý jazyk začne sám vystřelovat z tlamičky ještě dřív, než se sama úplně probudí.

Apetit mladé samice ale nezastínil velká očekávání, kterými oplýval tým Zoo Praha – přivést na svět a úspěšně odchovat první evropské mládě luskouna.

Ultrazvuková vyšetření, na něž si Run Hou Tang díky šikovné hrazdičce, která jí umožňovala krmit se během prohlídek zmíněnou kaší, rychle přivykla, začaly na konci léta vypadat nadějně. Necelých deset měsíců po svém příchodu přes půlku světa porodila Tang zdravou samičku. Problém s nedostatkem mateřského mléka, který v řádu několika dní vyřešilo umělé dokrmování, byl snad jediným zádrhelem. Tang se ukázala být velmi pečlivou matkou, která své mládě pečlivě hlídá, přidržuje si ho na břiše a v těchto dnech už malé samičce dovoluje i jezdit na svém ocasu, jak mají ostatně luskouni ve zvyku.

Malé luskouně se má po počátečních komplikacích čile k světu a svou houževnatostí i apetitem se věrně podobá své matce. Tang svou malou „Šišku“ krmí každé dvě až tři hodiny a mléka už má k jejímu nasycení dostatek. „Současně je ale nutno opět připomenout, že vyhráno ještě nemá. Další rizikové období, kdy luskouní mládě začne ochutnávat ‚pevnou‘ potravu, přijde na přelomu května a června. Třetí kritická fáze pak nastane v létě, až přestane sát mateřské mléko,“ dodává ředitel zoo Miroslav Bobek. S takto svědomitou mateřskou péčí od Run Hou Tang si však i tým Zoo Praha troufá být opatrně optimistický.