Planoucí útesy pouště Gobi v Zoo Praha

Ostatní články

Zoo Praha  |  23. 03. 2024


Součástí nové expozice Gobi v horní části Zoo Praha je ukázka světově významné paleontologické lokality. Americká expedice z roku 1923 definitivně potvrdila existenci zkamenělých dinosauřích vajec a také dala jméno ohromujícím Planoucím útesům (Flaming cliffs), v jejichž blízkosti tento významný objev učinila. Přijďte i vy obdivovat přes 70 milionů let stará dinosauří vajíčka, která v okolí Planoucích útesů sbírali naši předkové už před tisíci lety.

Planoucí útesy v Gobi. Foto: David Broda Planoucí útesy v Gobi. Foto: David Broda

Rozlehlé planiny jižního Mongolska nebyly vždy nehostinnou skalnatou pouští s horkými léty a mrazivými zimami. Před 10 000 lety byla tato oblast vlhčí a podmínky pro život byly mnohem příznivější. Toho využili naši předkové, kteří se zde usadili. Zemědělství se v této oblasti nerozvinulo, ale jinak tehdejší lovci a sběrači využívali všech možností obživy, které byly k dispozici. Od lovu divokých kopytníků až po sběr vajíček pštrosů, kteří se zde tehdy ještě vyskytovali. Obrovská pštrosí vejce byla pravděpodobně vítaným zdrojem bílkovin, kromě toho naši předkové nacházeli a sbírali také zbytky vajec mnohem starších.

Planoucí útesy získaly své jméno díky ohnivým barvám, kterými září při západu slunce. Foto: David Broda

Planoucí útesy získaly své jméno díky ohnivým barvám, kterými září při západu slunce. Foto: David Broda, Zoo Praha

Zloděj vajec?

Z načervenalých pískovců Planoucích útesů eroze už tisíce let postupně odkrývá zkamenělé skořápky dinosauřích vajec, a dokonce kompletní kostry samotných dinosaurů. Tyto nálezy jsou světovými unikáty a právě z této oblasti byla křehká dinosauří vajíčka poprvé vědecky popsána. Jedná se o fosilizované skořápky, jednotlivá vajíčka i celá hnízda patřící teropodním dinosaurům z čeledi Oviraptoridae, možná právě rodu Oviraptor. Tito necelý metr vysocí, opeření dvounozí dravci s mohutným zobákem a typickým kostěným hřebenem na temeni byli dříve mylně považováni za „zloděje vajec“. Novější výzkumy ukázaly, že hnízdo s vajíčky nalezené v těsné blízkosti kostry oviraptora patří jemu a že je pravděpodobně chránil před zkázou, snad před nepřízní počasí.

Rekonstrukce zkamenělého hnízda oviraptora, odlitky vajec podle originálu ze sbírek Národního muzea. Foto: Tereza Mrhálková

Rekonstrukce zkamenělého hnízda oviraptora, odlitky vajec podle originálu ze sbírek Národního muzea.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Odlitek lebky a části páteře oviraptora, vznikl podle staršího odlitku polského materiálu z Mongolska. Foto: Tereza Mrhálková

Odlitek lebky a části páteře oviraptora vznikl podle staršího odlitku polského materiálu z Mongolska.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Dinosauři z Planoucích útesů

Sedimenty Planoucích útesů patří do 75–71 milionů let starého souvrství Djadochta (svrchní křída). To je, co se dinosauří diverzity týče, jedním z nejbohatších na světě. Nejběžnějším dinosaurem, jehož kosti i vajíčka v Gobi nalézáme, je Protoceratops. Tento menší, bezrohý předchůdce známějšího Triceratopse byl přes dva metry dlouhý, vážil asi 100–150 kg a pohyboval se na čtyřech nohou. Stáda těchto býložravců procházela pomalu tehdejší krajinou a spásala tuhou, těžko stravitelnou vegetaci. Velká skupina jim zaručovala relativní bezpečí proti útokům predátorů, ale ani tato stádová strategie nebyla všespásná. O tom svědčí zcela unikátní nález dvou do sebe zaklesnutých koster, z nichž jedna patří právě protoceratopsovi a druhá velociraptorovi – známému dromeosauridovi, který byl pravděpodobně nejběžnějším velkým predátorem v celé oblasti. Oba dva zápasící dinosauři zahynuli ve vzájemném boji a jejich těla byla vzápětí překryta jemným pískem nebo bahnem.

Odlitek lebky protoceratopse umístěný v blízkosti nové expozice Gobi. Foto: Tereza Mrhálková

Odlitek lebky protoceratopse umístěný v blízkosti nové expozice Gobi. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Vajíčka jako talismany

Vlivem působení větru a vody se nám zachovaly jak kostry dinosaurů, tak jejich vajíčka, která v okolí Planoucích útesů sbírali naši předkové už tisíce let předtím, než stály egyptské pyramidy. Nálezy opracovaných a provrtaných úlomků dinosauřích vajec svědčí o tom, že plnily roli ozdob, či snad talismanů, a jedná se tak o jednu z nejstarších přímých interakcí mezi člověkem v době předhistorické a desítky milionů let starými fosiliemi dinosaurů.

Originální odlitky odlitků

Paleontologické rekonstrukce umístěné v expozici Gobi jsou odlitky vytvořené ve spolupráci s Paleontologickým oddělením Národního muzea. Vejce oviraptora je součástí muzejních sbírek, lebky jsou pak odlitky odlitků, jejichž původ sahá do Polska, které v první polovině 20. století vedlo do Mongolska paleontologické expedice. Všechny objekty tak mají reálný původ a jsou věrnou ukázkou fascinujících forem života starých přes 70 milionů let

Ondřej Kohout

Související příspěvky

POMÁHÁME JIM PŘEŽÍT: Návrat koně Převalského do asijských stepí
Návrat divokých koní. Do stepí i do Troji
Otevření expozice Gobi a zahájení 93. sezóny Zoo Praha
Petroglyfy z Velké Gobi


Stovky Gorilích pohádek i nových vzdělávacích brožur s názvem „Malá gorila“ byly předány v záchranné stanici Méfou zástupcům organizace Ape Action Africa. Zprava: vedoucí oddělení in situ projektů Zoo Praha Kristýna Čechlovská, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, ředitelka Ape Action Africa Rachel Hogan, projektový manažer Ape Action Africa Arend Van Blerk a koordinátor Toulavého autobusu Zoo Praha Jocelyn Aubery Ewane. Foto Lenka Janochová, Zoo Praha

Zoo Praha podepsala s kamerunským Ministerstvem lesů a fauny memorandum o další spolupráci na ochraně tamní přírody. To se týká zejména Biosférické rezervace Dja, kterou obývají kriticky ohrožené gorily nížinné, šimpanzi, sloni...

Vizualizace expozičního celku Arktida. Zdroj Zoo Praha

Dnes byla podepsána smlouva mezi Zoo Praha a společností Metrostav DIZ s. r. o., která zvítězila ve výběrovém řízení na výstavbu expozičního celku Arktida, a to za významně nižší cenu, než předpokládal kontrolní rozpočet. Ten...




Přihlášení k newsletteru