K úhynu ledního medvěda Toma v Almaty Zoo

Samec ledního medvěda Tom ještě v Zoo Praha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Na základě rozhodnutí koordinátora EEP, který doporučil přesun medvěda ledního Toma do kazachstánské Almaty Zoo, byla dne 14. 2. 2024 v jeho expozici zahájena předexportní karanténa. Chovatelka vedla karanténní deník o Tomově chování, příjmu potravy a zdravotním stavu. Zároveň jsme mu založili kartu v našem karanténním deníku. Dle chovatelky se Tom během karantény choval normálně, měl zájem o krmení a nebyly u něj pozorovány žádné zdravotní obtíže. Dne 6. 3. 2024 proběhla vakcinace proti vzteklině a leptospiróze, po aplikaci byl jeho stav normální.

Bylo rozhodnuto, že se medvěd nebude uspávat na nakládku do přepravního boxu a že se ho chovatelka pokusí do boxu naučit chodit dobrovolně. To se jí také s pomocí pozitivní motivace v podobě odměn podařilo. Trénink probíhal každý den až do vlastního transportu. Medvěd se klinicky jevil bez potíží, chovatelka si pouze všimla, že i přes zájem o potravu a navýšenou krmnou dávku trochu zhubl, ale přisuzovala to jeho vnímání nové situace, změně denního režimu v souvislosti s tréninkem a tomu, že je zřejmě trochu ve stresu. U Toma nebyly pozorovány žádné dechové či jiné obtíže, všechny tělesné otvory byly bez výtoku.

Dne 21. 3. 2024 proběhla předtransportní kontrola z Městské veterinární správy (MěVS) v Praze, které byl prezentován medvěd, jak se chová a jak dobrovolně zalézá do přepravního boxu. Medvěd byl klinicky v pořádku a nic nebránilo jeho přesunu. V sobotu 23. 3. 2024, den před plánovaným transportem, byl Tomovi v odpoledních hodinách aplikován zklidňující preparát, pro zmírnění stresu během transportu. Chovatelka si všimla povrchové odřeniny na kůži pravé pánevní končetiny, kterou si Tom pravděpodobně způsobil o tvrdý povrch v expozici. Krev ze srsti mu osprchovala, další krvácení již tento den nepozorovala. V neděli 24. 3. 2024 byl transport zrušen kvůli poruše letadla. Medvěd byl viditelně zklidněný, ale na chovatelku dobře reagoval, žral a do transportního boxu bez obtíží zalezl. Další dny se pokračovalo v tréninku zavírání medvěda do transportního boxu, vše dobře toleroval, potravu přijímal bez problémů a v plném množství, klinicky bez jakýchkoliv příznaků onemocnění. Transport byl přesunut na čtvrtek 28. 3. 2024. Den předem byla Tomovi opět aplikována sedativa, choval se normálně, bez klinických příznaků onemocnění, pouze na pravé pánevní končetině byly drobné skvrny od krve z odřeniny, která je zmíněna výše. Po jejím opláchnutí již další krev pozorována nebyla. V den transportu proběhla další veterinární kontrola z MěVS v Praze, byla kontrolována nakládka a odjezd ze Zoo Praha na letiště. Vše bylo v pořádku, medvěd byl až na drobný krvavý šrám na pravé pánevní končetině bez jakýchkoliv příznaků onemocnění či obtíží.

Medvěda Toma jsme doprovázeli až na letiště, několikrát jsme ho v přepravním boxu v tranzitním prostoru kontrolovali. Do pítka jsme mu dolévali vodu a vysypali led. S chutí pil a na chovatelku dobře reagoval. Těsně před naložením do letadla v boxu lehce pospával.

Vedoucí obchodního oddělení Zoo Praha kolegy z Almaty Zoo mailem informoval, že medvěd úspěšně odletěl, choval se normálně, měl pouze drobné povrchové poranění na pravé pánevní končetině a trochu ztratil na váze během měsíce, kdy se připravoval na transport. Jiné změny zdravotního stavu jsme u něj nikdo z nás (stálá chovatelka, zastupující chovatelé, kurátor a veterináři) v posledních měsících nepozorovali.

Po příletu poslali kazašští kolegové informaci, že Tom má serózní/vodnatý výtok z pravého oka, poraněnou a lehce oteklou pravou hrudní končetinu a lehce i pravou pánevní končetinu. O dechových obtížích, myšleno dýchání tlamou, se nezmiňovali, navíc dýchání otevřenou tlamou může být projevem stresu a chlazení zvířete, což se dá vysvětlit proběhlým transportem a novými podmínkami. I nově příchozí medvědi z polské Varšavy nemají permanentně zavřené tlamy a často je pozorujeme při chůzi i aktivitě s otevřenou tlamou.

Na dotazy z Almaty, zda jsme zaslané změny zdravotního stavu pozorovali u Toma při nakládce, jsme odpověděli, že víme pouze o odřenině na pravé pánevní končetině, další změny si pravděpodobně způsobil během transportu nebo při vykládce.

Nikdo z veterinárních lékařů nás ohledně zdravotního stavu nekontaktoval, ani v den příletu ani v dalších dnech či týdnech. Informace o úhynu byla pro nás velkým překvapením.

U medvěda Toma neproběhla v naší zoo nikdy žádná anestézie či celkové vyšetření zdravotního stavu (odběr krve či USG nebo RTG vyšetření), protože k tomu nebyly indikace. Každá anestézie je navíc pro zvíře potenciálním rizikem. Jelikož Tom nebyl učen na veterinární trénink (medical training), nebylo u něj možno provést odběry krve a další vyšetření bez uspání. Vyšetření se vždy opírala o sdělení chovatelů či kurátora, pravidelně jsme u medvěda odebírali trus na vyšetření na parazitologii a bakteriologii. Za poslední rok (srpen a září 2023) bylo u Toma dvakrát pozorováno krvácení z tlamy, které do druhého dne ustalo, bez medikace nebo s drobnou medikací, a přisuzovali jsme ho kousnutí do jazyka nebo poranění dásně o hovězí kost. Žádné další obtíže u něj nebyly pozorovány.

Roman Vodička
(po doplnění a konzultaci s kurátorem Pavlem Brandlem a vrchní chovatelkou Denisou Zběhlíkovou)

Komentář k pitevnímu protokolu, který poskytla Almaty Zoo

Protokol z provedené pitvy ze dne 4. 5. 2024 obsahuje pouze makroskopický popis jednotlivých orgánových soustav, je profesionálně proveden, nedá se mu nic vytknout, vše je jasně a srozumitelně popsáno. Výsledek histologického a bakteriologického vyšetření v oficiálním protokolu chybí (očekával bych jej v případě, že předběžný výsledek hovořil o intoxikaci organismu ze zánětlivého procesu v nosních a čelních dutinách), ale ve zprávě se odkazují, že bude doplněn později. Histopatologický nález byl následně zveřejněn ředitelem Almaty Zoo – příčinou úhynu medvěda byl nádor (chondrom) lokalizovaný v nosních dutinách.

Chondrom je primárně nezhoubný novotvar, který se může někdy stát i maligním. Maligní forma prakticky netvoří metastázy. Není úplně běžný, spíše vzácný. Je to velmi pomalu rostoucí nádor. Není známo, zda roste kontinuálně, nebo nějakou dobu roste, pak se jeho růst zastaví a následně ho může aktivovat nějaký podnět (stres, hormonální stimulace, výživa, infekce atp.). Bývá lokalizován kaudálně, velmi blízko mozku. Klinické příznaky jsou primárně dechové obtíže spojené s obstrukcí (částečnou nebo úplnou neprůchodností nosních dutin), tj. pískavé a hlasité dechové ozvy, různé druhy výtoků z nosních otvorů, snaha o vyfrkávání, tření si nosu o tlapu či permanentní a výrazné otevření tlamy se snahou se plně nadechnout. Někdy lze pozorovat i otok nosní oblasti, dalším projevem bývá bolest hlavy, ale tu lze u medvěda obtížně posoudit.

Diagnostika je velmi obtížná. Lze provést výtěr z nozder, ale ten je primárně zkreslen probíhajícím zánětem a sekundární infekcí. Cytologická diagnostika je prakticky nemožná, buňky nebývají typické a opět ji zkreslují buňky sekundárního zánětu. Z krve nelze stanovit žádné pre- či kancerózní markery, které by na tuto formu rakoviny upozornily. Pouze pomocí zobrazovacích metod (RTG či CT) lze zjistit, že se v nosních dutinách nachází něco abnormálního (otok či asymetrie dutin).

V humánní medicíně se problém řeší chirurgickou intervencí a další léčbou, ve veterinární medicíně je přístup do lokalizace novotvaru velmi obtížný. Chirurgické řešení je velmi ojedinělé a záleží na velikosti a umístění nádoru. Léčbou první volby je radioterapie, tedy ozařování, případně v kombinaci s chemoterapií (data získaná při léčbě psů).

Tento případ je velmi ojedinělý, v literatuře nejsou žádné zmínky o chondromu u ledního medvěda.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bohužel nebylo možno v našich podmínkách tento novotvar u Toma diagnostikovat a otázkou zůstává, jak dlouhou dobu potřeboval chondrom k tomu, aby narostl do velikosti zmíněné v pitevním protokolu. Spouštěcím faktorem mohl být stres a nové prostředí.
Je nutno si uvědomit, že pracujeme s divokými zvířaty, a ne s domácími mazlíčky, i když je chováme v podmínkách zoologické zahrady. I některým z domácích zvířat se musí kvůli odběru krve či vyšetření aplikovat zklidňující látky, co pak u dospělého samce ledního medvěda? Jak poznamenal můj kolega: kdo z nás podstoupí RTG nebo CT vyšetření, než odletí na dovolenou do zahraničí? A to jsme lidé, kteří chodí na pravidelné lékařské prohlídky, a alespoň jedenkrát za rok nám obvodní lékař nechá vyšetřit krev. I tak můžeme mít v sobě rakovinu či jiný zdravotní problém, který běžná vyšetření neodhalí…

Roman Vodička