Valdštejnská zoo

Mou nejvyšší zvědavost vzbudil už jen předmět toho e-mailu. Valdštejnova zahrada na místě zoo, stálo v něm. A co teprve samotný obsah! Architekt Petr Uličný mi psal:

Společně s kolegy řešíme výzkumný projekt na architekturu Albrechta z Valdštejna a publikovali jsme nyní naše zjištění ohledně zahrady, která byla někdy od roku 1625 budovaná nad oveneckým mlýnem, v místě dnešní zoo. Nalezli jsme celkem tři vyobrazení ze 17. a 18. století, které dávají dohromady představu velice rozlehlého areálu, budovaného zřejmě jako umělá zřícenina s velkým auditoriem (amfiteátrem). Byla vybavena bronzovými sochami. Pravděpodobně začínala v místě dnešního vstupu do zoo a její východní okraj je zřejmě společný s východní hranicí zoo. 

Neuvěřitelné! Generalissimus císařských vojsk Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna nechal jednu ze svých jedinečných staveb, jejichž velkolepostí chtěl překonat samotného císaře, budovat v místech, která o tři sta let později vybral profesor Jiří Janda pro umístění pražské zoo.

Ve svahu začínajícím u dnešního hlavního vchodu se nacházely umělé zříceniny s fontánami a bronzovými sochami, znázorňujícími (pravděpodobně) kavalíry na koních, Akteón s hornisty a rozličné bohyně.

Stačí popustit uzdu fantazii a představit si nejmocnějšího muže císařství, jak přijíždí do letohrádku se dvěma věžičkami, vybudovaného poblíž mlýna v Zadním Ovenci (dnešní Troja), a kontroluje postup prací na velkorysé stavbě, inspirované antickými vzory…

Albrecht z Valdštejna ovšem svou zahradu nedokončil; po jeho zavraždění v Chebu roku 1634 se tohoto úkolu ujal Maxmilián z Valdštejna.

Bohužel, zahrada nepřetrvala ani dvě stě let. Zbylo po ní něco kromě zmíněných tří vyobrazení?

E-mail, který mi poslal pan architekt Uličný, končí prosbou: Velice by nás zajímalo, zda se Vám podařilo při úpravách Vaší zoologické zahrady najít nějaké pozůstatky konstrukcí nebo čehokoli jiného, co by mohlo s touto zahradou souviset. Budeme Vám za jakékoli poznatky, které by vedly k bližší lokalizaci zahrady, velice vděční. 

Ihned jsem se spojil s dlouholetým pracovníkem stavebního oddělení Zoo Praha panem Kotkem. Pokud by v posledních čtyřiceti letech při pracech v zoo kdokoli narazil na sebenepatrnější zbytek zídky, pan Kotek by o tom věděl. Jenže ani on nemá o ničem nejmenší tušení. Škoda… Z Valdštejnské zahrady se patrně nedochovalo vůbec nic.

Zbyla tedy jen tři vyobrazení – a možná ještě pojmenování Troja. Sice se tvrdí, že Zadní Ovenec dostal toto jméno podle zámku, který tak zase začal být označován kvůli sousoší u schodiště, ale spíše k němu naše předky inspirovaly zdi Valdštejnovy „antické“ zahrady. To podporuje i zápis historika Carla Adolpha Redelna z roku 1710: „Bylo mu dáno jméno Trója, jelikož poblíž tohoto letohrádku jsou ještě vidět zříceniny zničeného zámku, jak je starými spisovateli popisována Trója.“

Ale přesto: pořád v sobě živím alespoň malou naději, že na svahu kolem výběhu pand červených na nějaký - jakkoli nepatrný – pozůstatek Valdštejnovy zahrady jednou narazíme.