Javor stříbrný

(Acer saccharinum)

Původ a rozšíření:
Severní Amerika, z oblasti od Québecu a Minnesoty, po Floridu, Nebrasku a Oklahomu. V parcích se vysazuje od roku 1725. V Čechách byl poprvé vysazen patrně před rokem 1835 v Praze v Královské oboře.

Popis:
Strom, výška 15 -25 m. Koruna rozložitá, řídká, v horní třetině nejširší, krátký kmen nebo s více kmeny, větévky často převisající. Borka v mládí šedá hladká, později brázditá a odlupčivá v podélných pruzích. Letorosty zelenavé až červenohnědé, s výraznými lenticelami, pupeny hnědočervené. Listy opadavé, papírovité, dlouze řapíkaté, hluboce 3 – 5 laločné, laloky špičaté, hrubě zubaté, střední lalok ještě trojlaločný. Čepel světle zelená, rub čepele stříbřitě bílý.
Květy - žlutozelené nebo do růžova, v hustých svazečcích na výhonech z předešlého roku, na brachyblastech.
Plod - je dvounažka s křídly srpovitě zahnutými, svírají pravý nebo tupý úhel.
Kvete: únor – březen před rašením listů.

Podzimní zbarvení:
Světle žlutá.

Zajímavost:
Míza se v minulosti využívala jako zdroj cukru. Má na jaře vysoký obsah javorového cukru, ale není využíván v takovém rozsahu, jako u A. saccharum. Snad největší stromy v Čechách rostou v průhonickém parku.

Pěstování:
Existují kultivary, odlišujících se habitem a tvarem listů. Teplomilný, velký nárok na prostor, nepříliš odolný proti silnému větru, v půdách s vysokým obsahem vápníku může trpět chlorózou, vůči zasolení citlivý, do zpevněných ploch není vhodný. Náročný na živiny na vlhčích půdách.