Buk lesní

(Fagus sylvatica)

Původ a rozšíření:
Evropa, v ČR domácí druh rozšířený téměř po celém území. Na mnoha místech Evropy dodnes najdeme člověkem téměř nedotčené „pralesy“. Jejich významnou složkou je často buk lesní.

Popis:
Statný strom s přímým kmenem a rozložitou korunou. Dosahuje výšky 30-40 m. Významným znakem je hladká světle šedá borka, která jen zřídka rozpukává. Pupeny střídavé, světle hnědé, štíhlé, špičaté, dlouhé 1-2,5 cm.
Listy - opadavé, leskle zelené, na rubu světlejší, celokrajné nebo jemně vroubkované, okraj často zvlněný.
Květy – samčí vyrůstají v převislých svazečcích z paždí listů. Samičí květy najdeme po dvou na koncích letorostů. Vytvoří se z nich osténkatá dřevnatá číška, která obsahuje 2-3 trojboké nažky – bukvice.

Podzimní zbarvení:
Měděně hnědá; výrazné je i svěže zelené zbarvení mladých listů na jaře.

Zajímavost:
Buk je jednou z nejvýznamnějších hospodářských dřevin. Dřevo je tvrdé a těžké. Používá se k výrobě nábytku, parket, dýh, překližek. Nehodí se pro venkovní použití. Bukvice jsou jedlé, u citlivých jedinců však mohou v syrovém stavu vyvolat nevolnost. Pražené bukvice se používaly jako náhražka kávy. Buk lesní mají zahradníci v oblibě již odedávna a věnují se jeho šlechtění. Existuje velké množství kultivarů. Jeden z nejhezčích ´Rohan´ s červeným, hluboce laločnatým listem, vypěstoval roku 1894 pan Mašek, zámecký zahradník ze Sychrova. Jedná se o dlouhověký strom, dožívající se 200-400 let.

Pěstování:
Pěstuje se jako lesnická dřevina. Je oblíbeným stromem okrasného zahradnictví – hodí se do větších parků, často pěstován jako solitéra. Hodí se i do živých plotů. Existuje velké množství barevných kultivarů. Je tolerantní k většině druhů půd, vyjma ulehlých zamokřených a sypkých písčitých. Dobře snáší zastínění. Často roste v etážovém uspořádání, odkud stíněním vytlačuje většinu ostatních druhů a vytváří tak i poměrně rozlehlé jednodruhové porosty.

Buk lesní ´Atropunicea´

(Fagus sylvatica ´Atropunicea´)

Původ a rozšíření:
Tzv. měděný buk, bývá klasifikovaný jako přírodní taxon buk lesní nachový. Byl nalezen jako divoce rostoucí na různých místech napříč Evropou.

Popis:
Vzhledem odpovídá původnímu druhu.
Listy - opadavé, mladé jsou tmavě purpurové, později blednou do purpurově tmavozelených, koncem léta se často stanou zcela tmavozelenými.

Zajímavost:
Buk lesní mají zahradníci v oblibě již odedávna a věnují se jeho šlechtění. Co se týká tmavolistých buků označovaných jako ´Atropunicea´, nebo odvozených kultivarů, směřují zahradnické záznamy před rok 1772 do oblasti poblíž Sonderhausenu v Durynsku.

Pěstování:
Oblíbeným stromem okrasného zahradnictví – hodí se do větších parků, často pěstován jako solitéra. ´Atropunicea´, stejně jako další tmavolisté buky, dává přednost slunnějším polohám. Naopak kultivary se zlatavým listem lépe prospívají na přistíněných stanovištích.

Buk lesní ´Fastigiata´

(Fagus sylvatica ´Fastigiata´)

Popis:
Tvarový kultivar – jedná se o strom se sloupovitou korunou, často zavětvený až k zemi. Při výšce 25 m dosahuje šířky pouze 3-4 m.

Buk lesní ´Pendula´

(Fagus sylvatica ´Pendula´)

Popis:
Tvarový kultivar buku lesního. Jedná se o mohutný strom, dorůstající až 30 m, větve převisají až k zemi. Výška 15-20 m, šířka v dospělosti 20 m a více.

Zajímavost:
Větve převisající až k zemi mohou samy zakořenit. Podaří-li se Vám navštívit Hunnewell Estate ve Wellesley v USA ve státě Massachusetts, můžete obdivovat převislý buk, jehož kmen odumřel. Avšak převislé větve, zakořeněné po obvodu původní koruny, rostou dále jako samostatné stromy.

Pěstování:
Strom velmi oblíbený zahradníky i veřejností. Výrazná solitéra větších parků a zahrad.