Ořešák královský

(Juglans regia)

Původ a rozšíření:
Malá a střední Asie, Himáláj, Barma, Čína. Zdomácnělý v jihovýchodní Evropě, prastará kulturní rostlina. Na sever od Alp pronikla již s římskými legiemi.

Popis:
Opadavý strom 20-30 m vysoký se širokou korunou. Borka stříbřitě šedá, u starších stromů rozpukává a mezi puklinami vznikají široké ploché hřebeny. Pupeny hnědé, ochmýřené. Terminální pupeny ve shlucích po 2-3., výrazně větší než pupeny postranní.
Listy - střídavé, lichozpeřené, tvořené 5-9 celokrajnými eliptickými lístky.
Květy - samčí jehnědy hnědozelené, cca 12 cm dlouhé, samčí nevýrazné klasy.
Plod - elipsoidní až kulovitý, hladký, ve zralosti obal opadává, ořech je světle hnědý, skořápka hladká, rýhovaná. Ořech jedlý, nasládlý. Ořešáky začínají plodit zhruba v 10 letech.
Kvete: duben – květen.

Podzimní zbarvení:
Do žluta, hnědožlutá.

Zajímavost:
Dosahuje stáří 100, výjimečně až 300 let. Je pěstován zejména pro chutné ořechy, listy se však používají i v medicíně a léčitelství při žaludečních a střevních obtížích, zevně při kožních problémech. Dřevo využíváno v nábytkářství.

Pěstování:
Vhodné jsou na živiny bohaté, dobře propustné vlhčí půdy. Trvalé zamokřené však nesnáší. Slunné či polostinné stanoviště. Pěstuje se v několika kultivarech. Je citlivý vůči posypové soli.