Habrovec habrolistý

(Ostrya carpinifolia)

Původ a rozšíření:
Jižní a jihovýchodní Evropa, Malá Asie, Kavkaz.

Popis:
Strom vysoký 15 (20) metrů, široká, dlouze větvená koruna. Vzhledem připomíná habr.
Kůra hladká, bělošedá, později tmavne do šedohněda a rozpraskává. Letorosty olivově hnědé, chloupkaté, později olysávají. Pupeny střídavé až dvouřadé, kuželovité, špičaté, zelenavé šupiny mají hnědý okraj.
Listy - podlouhlé, zašpičatělé, okraje nepravidelně dvojitě pilovité. Svrchu lesklé, na rubu matné, světlejší s chloupkatou žilnatinou.
Květy - samčí úzké jehnědy přezimují nahé, nící; samičí přezimují v pupenu a jsou vzpřímené. Rozkvétají společně s rašením listů v dubnu/květnu.
Plody - šištice velmi podobná chmelovým šišticím. Listeny šištice kryjí semena - drobné vejčité oříšky (4-7 mm).

Podzimní zbarvení:
Nepříliš efektní žlutá, brzy opadává.

Zajímavost:
Habrovec má velmi tvrdé načervenalé dřevo. Kdysi se používalo k výrobě ozubených kol, v oblasti svého rozšíření bylo využíváno také k výrobě dřevěného uhlí.

Pěstování:
Dává přednost kamenitým, vápenatým podložím, ale vyskytuje se i na nevápenatých půdách. Snáší přímé slunce i zastínění. U nás většinou jako sbírková rostlina v arboretech a botanických zahradách.