Platan javorolistý

(Platanus x hispanica, Platanus x acerifolia)

Původ a rozšíření:
Původ není zcela jasný. Dlouho byl považován za spontánního (= bez šlechtitelského zásahu člověka) křížence platanu východního (Platanus orientalis pocházejícího z jihovýchodní Evropy a Asie) s platanem západním (Platanus occidentalis pocházejícím ze Severní Ameriky). K setkání druhů mohlo dojít v Anglii v okolí Oxfordu, kde byly oba pěstovány. První záznam o takovém kříženci pochází z roku 1663. Dnes je však platan javorolistý častěji považován za pozůstatek třetihorních platanů (Platanus aceroides), které byly kdysi rozšířeny téměř po celé Evropě.

Popis:
Mohutný opadavý listnáč, s masivním kmenem a silnými, zprohýbanými větvemi, které se rozkládají do široké koruny. Dorůstá výšky 40 m, může dosáhnout téměř stejného rozpětí. Borka je velmi působivá, několikavrstevná. Odlupuje se ve velkých plátech a vytváří na kmeni charakteristický „maskáčovitý“ vzor v barvách od tmavě olivové po krémovou. Letorosty jsou hnědé, hnědožluté, poměrně silné. Pupeny jsou velké, lesklé, tmavě hnědočervené, kryté jednou šupinou.
Listy – velké, laločnaté jsou na horní straně lesklé, sytě zelené. Na větvích uspořádány střídavě.
Květy - jednopohlavné, nevýrazné. Plodenstvím je ježatá koule o průměru 2,5-3,5 cm visící na stopce po 1-3 kusech. Při dozrávání se rozpadávají.

Podzimní zbarvení:
Okrově žlutá.

Zajímavost:
Platany mají velmi trvanlivé a tvrdé dřevo, používá se v truhlářství. Z rozpadajících se plodenství a z mladých listů se uvolňují drobné chloupky, které jsou roznášeny větrem po okolí. U citlivých osob mohou vyvolávat podráždění až záněty spojivek a dýchacích cest.

Pěstování:
Oblíbený parkový a alejový strom, tolerantní k městskému prostředí a posypové soli. Při výsadbě je však potřeba mít na paměti jeho budoucí velikost! Dobře roste na slunných stanovištích v dostatečně hlubokých, vlhkých, ale propustných půdách bohatých na živiny.