Dub cer

(Quercus cerris)

Původ a rozšíření:
Jižní Evropa, Malá Asie, zasahuje až do Libanonu. Areál přirozeného rozšíření zasahuje i teplé oblasti jižní Moravy.

Popis:
Štíhlý strom vysoký do 30m. Koruna bývá řídká. Borka černošedá, silná, rozpukaná do hlubokých brázd. Letorosty šedoplstnaté. Pupeny malé, kulaté, šedě plstnaté. Jsou zabalené do neopadavých čárkovitých listenů – v zimě vzbuzují dojem řídkých štětiček.
Listy - podlouhle vejčité, po obvodu nepravidelně laločnaté s krátkým řapíkem. Leskle tmavozelené na líci, na rubu matné, světlejší a pýřité. Samčí jehnědy kolem 8 cm dlouhé se světlou plstnatou stopkou. Samičí květy tvoří zelenavá chudokvětá klubíčka.
Plody - žaludy červenohnědé, 2,5-3 cm velké. Téměř do poloviny délky jsou usazeny v třásnité číšce (čepičce), která je charakteristickým znakem druhu.

Podzimní zbarvení:
Listy zůstávají na stromech dlouho do podzimu a vybarvují se žlutohnědě, někdy opadávají zelené.

Zajímavost:
Dub cer je jakýmsi přechodem mezi opadavými a stálezelenými druhy. V jižních oblastech Evropy se spontánně kříží se stálezeleným dubem korkovým (Quercus suber), kříženec je poloopadavý dub x španělský (Quercus x hispanica).

Pěstování:
Jedná se o teplomilný druh, odolný vůči suchu i vysokým teplotám, ale bývá poškozován silnějšími mrazy. Na půdu nenáročný, středně světlomilný,