Vrba jíva

(Salix caprea)

Původ a rozšíření:
Evropa (kromě Balkánu a Pyrenejského poloostrova) až po severovýchodní Asii, sever Íránu. V ČR původní.

Popis:
Keř nebo nízký stromek do 10m, s poněkud nepravidelnou, vystoupavou vzdušnou korunou. Letorosty jsou chlupaté, ale brzy olysávají. Kůra červenohnědá, u samičích rostlin nejčastěji zelená/šedozelená. Pupeny v barvě větvičky, zašpičatělé, přitisklé. Květní pupeny nápadně větší než listové.
Listy - široce eliptické, zašpičatělé, po okraji někdy mělce pilovité. Vrchní strana sytě tmavozelená, svraskalá, rub hustě bělavě plstnatý.
Květy - samčí jehnědy přisedlé hustě šedě chloupkaté („kočičky“), samičí na krátké stopce.
Kvete: brzy na jaře, v březnu.

Podzimní zbarvení:
Žlutá.

Zajímavost:
První jarní pastva pro včely.

Pěstování:
Světlomilná, na živiny nenáročná. Snese i sušší stanoviště, dlouhodobé zamokření jí však nevyhovuje. Pionýrská dřevina – osidluje náspy, paseky. Vystupuje i vysoko do hor nad hranici lesa (v Karpatech doložena v 1780 m.n.m.). Ke kvalitě půdy i klimatu velmi přizpůsobivá. V okrasném zahradnictví je oblíbený převislý kultivar vrba jíva ´Pendula´, často roubovaný na kmínek.