lípa malolistá někdy lípa srdčitá

(Tilia cordata)

Původ a rozšíření:
Celá Evropa (s výjimkou nejjižnějších oblastí kontinentu a severu Skandinávie) a Krymský poloostrov, Kavkaz. U nás domácí na celém území od nížin až po nižší hory.

Popis:
Statné opadavé listnáče s oválnou až polokulovitou rozložitou korunou, dosahují 30 m. Borka je hladká, šedohnědá, na starších stromech rozpukává. Při bázi kmene často vytváří množství výmladků. Výhony hnědé, zelenohnědé. Pupeny střídavé, kryté 2 šupinami, velké okolo 0,5 cm.
Listy - srdčitého tvaru jsou po okraji jemně pilovité. Na líci lysé, zelené, rubová strana zeleně sivá s chomáčky rezavých chloupků v paždí žilek.
Květy - žlutavě bílé, vonné. Ke stopce květenství přirůstá blanitý listen, díky kterému jsou později plody roznášeny větrem.
Plod - kulovitý velikosti 6-8 mm, slabě (nebo vůbec) žebernatý s tenkou slupkou, kterou lze rozmáčknout v prstech (rozlišovací znak).
Kvete: v červnu a červenci.

Podzimní zbarvení:
Žlutozelená, jemně žlutá.

Zajímavost:
Kulturně velmi významný strom, lidská sídla a důležité body v krajině (křižovatky cest, křížky) provází již od pradávna. Měkké, téměř bílé dřevo je oblíbené v řezbářství. Z květů se vaří čaje proti nachlazení. Považována za český národní strom, listy lípy se objevují na prezidentské standartě.

Pěstování:
Upřednostňuje vlhké, dobře propustné půdy. Na živiny má střední nároky, snáší zastínění. Odolná vůči městskému prostředí, kontakt s posypovou solí nesnáší. Občas používána do živých plotů. Řez snáší dobře, ovšem za podmínky, že je prováděn pravidelně. V historických zahradních úpravách ji můžeme spatřit jako tvarovanou dřevinu (palmety, živé ploty a stěny….).