Lípa velkolistá

(Tilia platyphyllos)

Původ a rozšíření:
Střední a jižní Evropa po západní Ukrajinu. Izolovaný výskyt je možno najít v jihozápadní Asii. Na území ČR původní.

Popis:
Opadavé statné stromy s více či méně kuželovitou korunou, vrchol bývá zaoblený. Výška se pohybuje okolo 25-35 m. Kmen statný, u letitých stromů často vykotlaný. Borka poměrně dlouho hladká, šedá, ve stáří podélně rozpukává. Letorosty červenavě hnědé. Pupeny střídavé, oválné, tupé, kryté dvěma červenavými/zelenohnědými šupinami.
Listy - srdčité, po okraji ostře a pravidelně pilovité. Zelené na líci, na rubu o málo světlejší s krátkými chloupky (měkké na dotek). Na rubové straně výrazně vystupuje žilnatina po celé ploše listu.
Květy - žlutavě bílé, vonné s blanitým listenem.
Plody - elipsoidní, plstnaté, s výraznými žebry, slupka pevná (na rozdíl od plodů lípy malolisté je nelze lehce rozmáčknout v prstech).
Kvete: jako jedna z prvních lip začátkem června (asi 14 dní před lípou malolistou).

Podzimní zbarvení:
Zelenožlutá, žlutá.

Zajímavost:
Lípy jsou významné medonosné dřeviny. Květy se sbírají i s listeny a připravují se z nich čaje proti nachlazení. Světlé, měkké dřevo je oblíbeno zejména v řezbářství. Lípy od pradávna provázejí lidská sídla, jsou významným kulturním uctívaným stromem. Lípa je považována za náš národní strom.

Pěstování:
Upřednostňuje vlhké, dobře propustné půdy. Na živiny má střední nároky, tolerantní k zastínění (o trochu méně než lípa malolistá). Odolná vůči městskému prostředí, kontakt s posypovou solí nesnáší.