Ze života slonů

Pod vedením matriarchy
Stádo slonic vede starší samice, která už mnoho zažila – matriarcha. Její bohaté zkušenosti a znalosti nabyté s věkem mají pro všechny neocenitelnou hodnotu, proto se ostatní slonice jejímu úsudku ochotně podvolují.

Význam doteků
Sloni se sice dorozumívají především zvuky a pachy, velký význam však v jejich životě mají i doteky. Na uvítanou se například chobotem dotýkají tlamy druhého jedince v jakési obdobě lidského polibku. Pohlazení chobotem je zase nejjednodušším způsobem, jak zklidnit rozrušené mládě.

Pevná pouta
Základní společenskou jednotkou slonů je matka s několika různě starými mláďaty. Tyto nejužší rodinky občas putují o samotě, i tehdy však alespoň na dálku zůstávají v kontaktu s příslušnicemi širší rodiny, ke kterým je vážou silná citová pouta. Pokud to podmínky umožní, spojují se s nimi do větších stád.

Neklidné období mustu
Sloní samec přichází vždy na několik měsíců v roce do tzv. mustu. Tehdy je pod vlivem pohlavních hormonů podrážděný, připravený zahnat jakéhokoliv soka na ústup, a pátrá po vhodných partnerkách. Zplodit potomky však může i jindy. Typickými znaky samce v mustu jsou naběhlé žlázy na spáncích, ze kterých vytéká zvláštní sekret, a nepřetržité odkapávání moči.

Dva oddělené světy
Když se narodí slůně, celý jeho další život je předurčen tím, ke kterému pohlaví náleží. Sloní samička jej prožije v semknuté skupině svých příbuzných; naopak samec musí z rodného stáda odejít mezi 13. a 15. rokem, jakmile začne dospívat, a jeho další život je leckdy poměrně osamělý.

Život na vlastní pěst
Dospělí samci se mohou zdržovat ve volnějších skupinách, většinou však žijí samotářsky. Vždy ale znají své sousedy i místo na společenském žebříčku. Vážné potyčky jsou proto vzácné – při sporu se obvykle podřízený samec sám stáhne. Vzájemné postavení si samci ujasňují zápasením, při němž se přetlačují choboty.